středa 8. října 2014

S ROHLÍKEM DO BERLÍN


Ač nejsme zrovna městské typy, jednou ročně se s Tomem hecnem a vyrazíme objevovat nepoznané metropole Evropy, abychom byli zase o něco málo víc světaznalejší.  Impulsem nám většinou nebývá náhodná touha zajet si do města, ale superzlevněné  nebo aspoň značně výhodné jízdné.

Nejinak  tomu bylo i tentokrát. Eurolines se kasaly neodolatelnou nabídkou 2 za cenu 1, takže se nedalo nic dělat, přišel čas konečně poznat Berlín. Nejblíže Berlínu jsem byla kdysi cestou do dánského Legolandu někde na benzínové pumpě na periferii a při slově Berlín se mi vybaví vždycky jen hláška z nejmenovaného amerického filmu o výletu do Evropy, co se natáčel převážně v Čechách: „Berlin! Nicht wieder Berlin! … Tam jsem o..l koně!“ … takže bylo skutečně na čase poupravit své představy, znalosti i zkušenosti!
S batůžkem narvaným českými rohlíky jsme sedli na Florenci do autobusu a stejně jako všichni ostatní cestující jsme obsadili přední část dopravního prostředku, abychom byli co nejdál od podivného smradupána, co do autobusu nastoupil s platnou jízdenkou, což bylo ještě podivnější.

I přes značnou cestovatelskou profesionalitu nás poněkud zaskočila značně bohatá nabídka jízdného místního MHD… Než jsme si  stačili jenom přečíst, co všechno je v nabídce, funící a podupávající paní s obřími svaly nám dala jasně najevo, že ona by ráda stihla vlak, co se chystal odjet. Trochu jsme z její mocné postavičky chytli respekt, tudíž jsme jí automat přenechali a s velkou slávou nastoupili s lístky do vlaku příštího. U-bahn byla brnkačka a s vytištěnou mapičkou okolí našeho víkendového útočiště – bytu Q1 – jsme zdárně tmou dorazili až nahoru do šestého patra!
Petr, největší quartýrník, ke kterému jsme se drze pozvali, zrovna trávil víkend v Čechách, takže rohlíky, naše nájemné, putovaly do mrazáku. Petr nám ale nachystal mapičku s trasou sobotní i nedělní, detailní popisky a itinerář, tipy, triky, pupmičku, světýlka a hlavně dvě echtózní hapiny (rozuměj plečky, ukrajiny, citibiky), za což mu ještě jednou převelice přeukrutně děkujeme!!!

Svět je nejhezčí z koňského sedla, Berlín ze sedla bicyklového

Osedlali jsme čile naše kolostroje a po vzoru místních vyrazili napříč ulicemi vstříc berlínskému dobrodružství. Památek je v Berlíně samozřejmě hodně a samozřejmě jsme je poctivě okoukli, abychom mohli říct, že jsme je viděli, ale jak se píše v odborných literaturách, turista je ten, co zmateně táhne davem jiných zmatených turistů a fotí si všechno aspoň 10krát z všemožných úhlů, pak si dá Mekáč, koupí kýčovitý suvenýr a jede dál. Cestovatel splyne s místními, okusí místní životní styl a krom fotek sbírá zážitky a dojmy. Zvolili jsme postoj č.2  a následovali domorodce v jejich cyklistické anarchii. Každý si tam na kole jezdí, kde se mu zachce – po chodníku, jednosměrkou… a nikdo jim nic neřekne!! Je to vlastně zvláštnost. Další zvláštností je, že když se rozhlídnete, nikde ani policistu nezahlédnete, ale jakmile následujete vzoru místních a pustíte se na kole po chodníku, kde se vzal, tu se vzal, je tu jeden ochránce zákona a výhružně kývá prstem a odkazuje vás do patřičných mezí, nebo aspoň na vozovku. Opřete si před Brandeburger Tórem kolo na vteřinu o lampu, abyste se zvládli v tom teplém sobotním odpoledni  trochu vysvléct, a už tam je a už zase kývá prstem, že takhle teda nenene! Fakt zvláštní! J Ono to s tou anarchií asi nebude tak jednoduché. Ona bude asi organizovaná.
S plným břichem kebabu jsme nemohli vynechat slavné zbytky Zdi a pak už zběsile frčeli městem zpátky do bytu. S vypětím sil jsme vyfuněli s bicykly do 6.patra, seběhli bez nich zase dolů a S-bahnem vyrazili přes celý Berlín do Teltow na místní festival, kam dorazili zakřepčit popmjůsikové celebrity let minulých - skupina Rednex. Bylo to zadarmo, takže neberte to! J

V neděli jsme vyrazili očíhnout pro západní svět zcela unikátní výstavu, pro nás jen retro připomínku našeho raného dětství – muzeum DDR. Pořídili jsme si suvenýr – sérii 4 černobílých fotek ze zaručeně „původního“ automatu (s popisky ještě v ruštině), pod Fernseheturmem se uvelebili s Bratwurstem a pívem a nasávali berlínskou pohodičku.

Ač nejsme zrovna městské typy, Berlín jsme si maximálně užili, protože tohle město není typicky městské a protože má prostě něco do sebe!
















































Žádné komentáře:

Okomentovat

Za komentář moc díky!!