sobota 26. listopadu 2016

NANOPLEŠOUNOVY VÝLETY V ÖTZTALU - Längenfeld, Piburger See

Původně jsme si mysleli, že to, že máme Matěje, znamená, že na podzimní ledovcové Alpy můžeme ještě tak rok zapomenout. Ale pak se vkradla myšlenka, myšlenka se přeměnila na plán, ten se sešel s pochopením a plán byl realizován.
Telechasnické soustředění na ledovci se tedy i v roce 2016 koná! My jedem, jedeme i Matěj! Proč by ne!? Holt se akorát na kopci s Tomem nepotkáme...


středa 21. září 2016

ŠVÉDSKÉ DOVOLENKOVÁNÍ ... část 5

Naše ranní dovolenkové obštrukce jsou celkem obsáhlé a poklidnému posezení u snídani se rozhodně nepodobají, tudíž než se odněkud vahrabeme, většinou už ručičky hodinek atakují desítku. Proto bylo v neděli přímo na pováženou, že jsme v 8:50 seděli všichni tři v autě a vyjížděli!

Program se opět trochu podobal japonské poznávačce. První zastávka - zámek Gripsholm. Červené zdivo, kulaté věže, u jezera, skoro by jeden řekl, že by se tu mohla natáčet švédská Zlatovláska.
Ale ta ne. Tady se hnedle vedle zámku v muzeu mašinek natáčela nějaká (asi mašinková) historomance.


ŠVÉDSKÉ DOVOLENKOVÁNÍ ... část 4

Po sportovním výkonu na ostrově Visingsö jsme se uchýlili k turistice poznávací ála japonský turist - tedy zastavit, z auta vyskočit, omrknout, do auta naskočit a frčet dál.
První zastávkou byl klášter (teda jeho ruiny)Alvastra. Pro takovu krátkou návštěvu nemělo ani trochu smysl Matěje vyndávat z vajíčka.


ŠVÉDSKÉ DOVOLENKOVÁNÍ ... část 3

Náš další dovolenkový den byl zahájen hnedle z rána 170km přejezdem severovýchodním směrem k NP Store Mosse, kde nás měla čekat nekonečná rašeliniště. Cestou jsem si odbyli pár dalších švédských poprvé: Poprvé jsme nakoupili v sámošce, poprvé jsme museli tankovat. Tomáš se odhodlaně pustil do boje se samoobslužnou pumpou a zdá se že bez ztráty kytičky.


čtvrtek 18. srpna 2016

ŠVÉDSKÉ DOVOLENKOVÁNÍ ... část 2

První noc ve Švédsku za námi. Ve Vendelínovi se spalo krásně (jak taky jinak, že). Navíc s novým vehementem (rozumněj zohýbaný drát, co se nacpe mezi zámek kufru tak, že nám dovnitř jde vzduch a padouch zločinec nemá šanci) jsme měli i méně vydýcháno a svěžeji než obvykle. Během snídaně jsme navařili Matýskovi zeleninu, já ji prohnala skrz cedník, poté pobalili všechny naše proprietky do auta, vytáhli kočár a jali se prozkoumat ten národní park, co jsme u něj zanocovali.


středa 17. srpna 2016

ŠVÉDSKÉ DOVOLENKOVÁNÍ ... část 1

Na plánování dovolenek je úplně to nejlepší, že si takhle skoro půl roku plánujete, jak vyrazíte na tour de Německo, když tu přijde třeba Tomáš s názorem, že by z toho Helgolandu Matýsek nic neměl, tak tam asi nepojedem... Argumentuju, že asi nebude mít z ničeho nic, ale Německo už je prostě ze hry. Seděli jsme si tak na kávičce a let asociací s námi přistane v Dánsku. Tomáš googlí cestu. A není to ani moc daleko. Ale Dánsko je drahé. A v Dánsku se nedá spát na divoko ani s autem ani bez. Takže to asi padá. Jak si tak pochodujeme z kavárničky, asi se mi povedlo přešlápnout a dlouhé vedení se konečně dobralo svého konce. "No a co jižní Švédsko?"

Tak jsme v sobotu večer po Matějově koupačce vyjeli směr sever! Odjezdu samozřejmě nemohlo předcházet pohodové nicnedělání, to by nebylo ončo. Na poslední chvíli jsme vyráběli postel na přední sedačky pro Matěje. Tomáš desku a matraci, já povlak na matraci a zábranu, aby nám nepropadnul mezi sedačky. Balit pro dva s přehršlí zájmu už je celkem brnkačka. Balit pro mimino, co navíc začalo akorát s příkrmy, na 17 dní byl trochu ořech, ale kupička se nakupila, mohli jsme jet.

Matěje jsme se rozhodli zocelovat již od mládí, tudíž si panáček musí zvykat na různé pokusy, co na něm budeme dělat. Jedním z nich byl noční přejezd Německa. A Matěj chrupal. Před půl 5 ráno jsme zastavili před dánskými hranicemi, malinko pospali, abychom po osmé pokračovali směrem Kodaň. Auto jsme zaparkovali na placeném parkovišti kousek od Bella centra a s Matějem v šátku se metrem vydali omrknout, jak vypadá metropole pánů Dánů. Klasicky jsme to moc s tím městským šmajdáním nepřeháněli.

 

čtvrtek 28. dubna 2016

S KOČÁRKEM POLEM NEPOLEM, LESEM NELESEM

Velikonoční víkend nabízel superparádní počásko, takže když Tomáš po dopoledním lyžování přifrčel dom, nažhavili jsme DonChuána, do něj naložili Matýska a vyjeli mu ukázat přilehlé i trochu vzdálené vrchlabské okolí.
Po výšlapu na Kněžice, Möhwaldku a Bubákov, který jsme moc nezdokumentovali, jsme další den vybrali za cíl Strážné. Přes městský park jsme dokodrcali na louky zaVrchlabí. Lesem podél potoku s bledulišti jsme dotlačili kočárek ukrutným krpálem až k Rumovce a pak k Feře a po stále ještě zmrzlé a zasněžené cestě na Strážné.
 

POSLEDNÍ VÝŠLAP V ROCE 15 ... VRBATOVKA

31.12.2015

Už už to vypadalo, že poslední večer roku 2015 budeme trávit s Tomem na gauči před telkou ve Vrchlabí, protože vyrážet v noci na túry na zasněžené kopce pozorovat výbuchy ohňostrojů nad městem, bylo vzhledem k nedostatku sněhu a k nedostatku fyzické kondičky mého pupku trochu nepatřičné. Dokonce jsem měla v plánu, že si půjdu schrupnout dřív a nějaká ta půlnoc mi může být zcela jedno, když se ozvali Kachnovic, že by za námi dojeli  a co my na to? A my že jo.

Jelikož bylo hezky a oni přifrčeli už poo, rozhodli jsme se pro prochajdu horskou bezsněžnou krajinou. Vymýšleli jsme, kam se dá zajet s kočárem a volba padla na Vrbatovu boudu. Během prosince tam místní dost rozezlili běžkaře, když jim seškrábli poslední zbytky sněhu z cesty, ale nám se to hodilo.

KDYŽ NEBYL NA VÁNOCE SNÍH...

27.12.2015

Paní zima si dala letos na čas ještě víc než roky minulé, kdy už to bylo značně na pováženou. Takže ani 27. prosince nebylo po sněhu skoro ani památky. Tomáš se dopoledne zoufale snažil sklouznout na kousku nahnědlé hmoty vzdáleně připomínající sníh, odpoledne jsme se rozhodli vyjít omrknout, jak to vypadá nahoře na Žalý...


ÚŤĚK PŘED VEDREM - OLDŘICHOV V HÁJÍCH

5.7.2015

Když bylo ve městě vedro k padnutí, snažili jsme se utéct kamkoliv, kde by bylo aspoň o stupeň méně.
Volba padla na Oldřichov v Hájích a okruh po naučné stezce.


sobota 23. dubna 2016

BOHOUŠ A NANOPLEŠOUNEK NA BRUSLÍCH V POLABÍ

Když vyrazil Tomáš zapíjet Matýska s bandou sudů (rozuměj mužská obdoba sudičky) na celý víkend na chalupu, rozhodla se Terezka, že nebudou s Matějem dřepět doma.
Předpověď byla příznivá, takže jsme vyrazili na brusle - zase k Labi, ale tentorktá přece jen ještě trošku blíž prameni. Do Poděbrad. 



sobota 16. dubna 2016

MATÝSKOVY PRVNÍ (pořádný) BRUSLE

Jelikož je Matýsek učiněný kočárkový typ a ani změna vozidla ho nikterak nerozhodila, nelenili jsme, naložili chariota do auta a samozřejmě i s Matýskem vyrazili na brusle. Jednu bruslařskou vyjížďku už sice chlapec absolvoval, ale jelikož to bylo na městském stadioně a v Don Chuánovi a jelikož musela být ze strachu, že upadne kolečko, po 6ti km ukončena, tak se nepočítá. 
Bádali jsme, jestli bude pršet míň na severu, nebo na jihu... Meteorologické servery si jely všechny svůj příběh, takže zbývalo staré dobré, nebude-li pršet, nezmoknem.
Vyrazili jsme tedy k Labi do Brandýsa. U Benátek slejvák, ale neodradilo nás to, nevrátili jsme se. V Brandýse už bylo po dešti. Dali jsme stezce ještě trochu času, aby oschla a přejeli až do Kostelce, kde jsme odstartovali naši velejízdu.