čtvrtek 28. dubna 2016

S KOČÁRKEM POLEM NEPOLEM, LESEM NELESEM

Velikonoční víkend nabízel superparádní počásko, takže když Tomáš po dopoledním lyžování přifrčel dom, nažhavili jsme DonChuána, do něj naložili Matýska a vyjeli mu ukázat přilehlé i trochu vzdálené vrchlabské okolí.
Po výšlapu na Kněžice, Möhwaldku a Bubákov, který jsme moc nezdokumentovali, jsme další den vybrali za cíl Strážné. Přes městský park jsme dokodrcali na louky zaVrchlabí. Lesem podél potoku s bledulišti jsme dotlačili kočárek ukrutným krpálem až k Rumovce a pak k Feře a po stále ještě zmrzlé a zasněžené cestě na Strážné.
 

POSLEDNÍ VÝŠLAP V ROCE 15 ... VRBATOVKA

31.12.2015

Už už to vypadalo, že poslední večer roku 2015 budeme trávit s Tomem na gauči před telkou ve Vrchlabí, protože vyrážet v noci na túry na zasněžené kopce pozorovat výbuchy ohňostrojů nad městem, bylo vzhledem k nedostatku sněhu a k nedostatku fyzické kondičky mého pupku trochu nepatřičné. Dokonce jsem měla v plánu, že si půjdu schrupnout dřív a nějaká ta půlnoc mi může být zcela jedno, když se ozvali Kachnovic, že by za námi dojeli  a co my na to? A my že jo.

Jelikož bylo hezky a oni přifrčeli už poo, rozhodli jsme se pro prochajdu horskou bezsněžnou krajinou. Vymýšleli jsme, kam se dá zajet s kočárem a volba padla na Vrbatovu boudu. Během prosince tam místní dost rozezlili běžkaře, když jim seškrábli poslední zbytky sněhu z cesty, ale nám se to hodilo.

KDYŽ NEBYL NA VÁNOCE SNÍH...

27.12.2015

Paní zima si dala letos na čas ještě víc než roky minulé, kdy už to bylo značně na pováženou. Takže ani 27. prosince nebylo po sněhu skoro ani památky. Tomáš se dopoledne zoufale snažil sklouznout na kousku nahnědlé hmoty vzdáleně připomínající sníh, odpoledne jsme se rozhodli vyjít omrknout, jak to vypadá nahoře na Žalý...


ÚŤĚK PŘED VEDREM - OLDŘICHOV V HÁJÍCH

5.7.2015

Když bylo ve městě vedro k padnutí, snažili jsme se utéct kamkoliv, kde by bylo aspoň o stupeň méně.
Volba padla na Oldřichov v Hájích a okruh po naučné stezce.


sobota 23. dubna 2016

BOHOUŠ A NANOPLEŠOUNEK NA BRUSLÍCH V POLABÍ

Když vyrazil Tomáš zapíjet Matýska s bandou sudů (rozuměj mužská obdoba sudičky) na celý víkend na chalupu, rozhodla se Terezka, že nebudou s Matějem dřepět doma.
Předpověď byla příznivá, takže jsme vyrazili na brusle - zase k Labi, ale tentorktá přece jen ještě trošku blíž prameni. Do Poděbrad. 



sobota 16. dubna 2016

MATÝSKOVY PRVNÍ (pořádný) BRUSLE

Jelikož je Matýsek učiněný kočárkový typ a ani změna vozidla ho nikterak nerozhodila, nelenili jsme, naložili chariota do auta a samozřejmě i s Matýskem vyrazili na brusle. Jednu bruslařskou vyjížďku už sice chlapec absolvoval, ale jelikož to bylo na městském stadioně a v Don Chuánovi a jelikož musela být ze strachu, že upadne kolečko, po 6ti km ukončena, tak se nepočítá. 
Bádali jsme, jestli bude pršet míň na severu, nebo na jihu... Meteorologické servery si jely všechny svůj příběh, takže zbývalo staré dobré, nebude-li pršet, nezmoknem.
Vyrazili jsme tedy k Labi do Brandýsa. U Benátek slejvák, ale neodradilo nás to, nevrátili jsme se. V Brandýse už bylo po dešti. Dali jsme stezce ještě trochu času, aby oschla a přejeli až do Kostelce, kde jsme odstartovali naši velejízdu.