pondělí 23. dubna 2018

NA PÁSECH NA MARTINOVKU A SE ZLEPŠOVÁKEM DOLŮ!

V nezvykle hojném počtu jsme (někteří včas, někteří po doběhu na poslední chvíli) obsadili autobus na Špindlerovku a nechali se pěkně vyvézt až na hřebeny.





Tři chlapi, dva manželské páry, dvě děti v krosnách a jeden velký africký pes. Nasadili jsme nahoře pásy, na našeho Matěje pláštěnku, aby na něj nefučelo a vyrazili jsme sunem pás z pásem vpřed a vzhůru směrem Petrovka a dál na hřeben. Nebe modré, sníh bílý, slunce svítivé, výhledy daleké a dechberoucí a dojatou slzu do oka vhánějící. Prostě krása střídala nádheru! 









Díky nutkání vyndat dítko z krosny a nechat ho vyčůrat, protože určitě už musí potřebovat, jsme se trochu ochudili o freeridový sjezd bokem Vysokého kola k Martinovce. Naše dítko totiž odmítlo čůrat a odmítlo taktéž nastoupit zpět do krosny, tudíž jsme to vzali na Martinovku po cestě. Mates se koulel, padal do závějí a měl z toho děsnou srandu a my tak pomalu spíš couvali, než postupovali kupředu.




Občerstveni na Martinovce jsme dítka nechali obdivovat místní sněžné stroje, válet se ve sněhu, zapadnout do díry....




Na sjezd dolů jsme se vytasili se zlepšovákem - zepředu i zezadu kočírovaným pekáčem, co jsem do té doby táhla na batohu. Dokud byl Matěj novinkou zaskočen a šokován, bylo to dobrý! Frčeli jsme si to dolů jedna báseň. Jakmile však zjistil, že i z tohohle pekáče se dá vystupovat, činil tak stále častěji... Po důkladné domluvě a mnoha repete tohoto nezbedného kousku byl z pekáče sebrán a znovu naložen do krosny a bylo po zlepšováku.








Posledním vtipným kouskem tohoto dne byl Tomův teletučňák, kdy dostal na cestičce kolem Labe špicara o větévku a rozplácl se i s Matějem na zádech mezi špičky!

Krásný výlet to byl!



Žádné komentáře:

Okomentovat

Za komentář moc díky!!