Když dostanete pozvání na veselku, co se má konat ve švýcarských Alpách v nadmořské výšce 3330m, na to prostě nemůžete říct NE, i když jen samotné náklady na cestu vás pomalu budí v noci ze sna. Takže my jsme NE neřekli a vyrazili!
A aby ta ukrutná suma za dopravu nebyla prohýřená jen tak, naplánovali jsme si na zpáteční cestu asi týdenní Tour de De (tedy Deutschland). Protože proč? Protože proto!
Protože Švýcarsko je sice krásné, ale pro chudého turistu poněkud nákladné a protože volnému nocležení ve vozidle poněkud nepřející. A protože (a to hlavně), do Německa na dovču zase jen tak někdo úmyslně nejzedí. A my nejsme zaprvé ňácí nazdárci, jak říká Matěj (kde to asi tak sebral) a za druhé nejsme jen tak někdo a jezdí tam, kam ostatní tolik ne...
Česko - Americká svatba konající se ve švýcarském Verbier byla super! Obřad se konal ve výšce 3330m nad mořem přesně na místě, kde co 10 minut lanovka vychrlí asi tak stohlavou masu lidí, která se tak ihned nažene na malou vyhlídku, kde se Marti s Brianem poprvé seznámili, když Martě spadla hůlka z vyhlídky na útesy dolů... Brian se nabídl, že Martinku před záchrannou akcí vyfotí a popřál jí hodně štěstí! Jak asi tušíte, Marťa záchranu přežila a s Brianem se setkala ještě poté jinde a tam už Brian to seznamování vzal za správný konec! A přesně na tomhle místě si ti dva řekli to svoje ANO-YES! Počásko vyšlo, slunce svítilo, vítr tolik nefoukal, nevěsta neumrzla, náhodní kolemjdoucí snad moc plecháčků pro svatebčany neukradli, jedno oko nezůstalo suché a obsah Matějova žaludku nezůstal bohužel tam, kde měl. Obřad prospal Tomovi na klíně zabalen do kožešin sloužících k dekoraci stolů a po obřadu férově poblil sebe i Toma. Kdo s námi jel dolů jednou ze čtyř kabinek, patrně si to moc užil. Sjezd novomanželů na lyžích jsme tak prošvihli, neb jsme uháněli z vysokých nadmořských výšin zase o pár metrů níž.
Veselku dole ve Verbier náš mladík již zvládl bez dalších nepříjemností, radostně v dětském koutku tiskal tiskátky a pak byl odebrán do auta na matraci chrnět. My jsme tančili (zejména TOM!!), konverzovali, opíjeli Američany (TOM) a když už krom ženicha nezbyl jediný Američan, co by nebyl alkoholem zmožený ze společného pití s Tomem, zavelela jsem k odjezdu a dovezla nás asi hodinu cesty k Martě domů. Měli jsme tam spát původně v autě před domem, ale jelikož byl dům prázdný, byl jen náš! Ještě jednou velké díky!!
Chtěli jsme jet další den na to na malý výlet po okolí (třeba hrad Sion byl co by kamenem dohodil), ale dokázali jsme celý den prospat jako už dlouho ne, takže hrad Sion bude muset počkat na naši návštěvu do někdy příště.
V pondělí velikonoční jsme sbalili saky paky a vyrazili směr neměcký Schwarzwald se zastávkou na rekreačním kopci Gurten u Bernu ...
PS: A ano, MY byli v Alpách, na horách, na sněhu... a vypadali jsme jak městský vejcata a byli jsme kompletně bez lyží!! Určitě poprvé a doufám, že i naposledy! ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za komentář moc díky!!