KONEČNĚ!!!
Konečně nadešel den, kdy nebyl nemocný Matěj, kdy jsem nebyla nemocná já, byl víkend a bylo relativně hezky, abychom mohli vyrazit dál než do Řitonic, nebo do přilehlých lesů. Původní plán tedy sice byly hory Jizerské... Měla jsem namyšlenou trasu ze Smědavy na Paličník, obloha bude modrá, sluníčko bude svítit, stromy na hřebenech hor se budou žlutit a oranžovět a bude to celkově děsně fotogenické a idylické...
No, takže když byl ráno mrak až na zem, byli jsme aspoň rádi, že neprší a vymysleli výlet okolo Housky, kde, když nebude zrovna slunečno, nebude nám to tolik vadit!
Škoda, že bylo už po sezoně a Houska byla zavřená, neb tam mají vyřezávané dřevěné peklo, které by se nám víc než kdy jindy hodilo zrovna do krámu. I bez pekla však byla Matějova nálada toho dne značně prudná a rozčilovalo ho ten den naprosto, ale naprosto vše!
Od hradní nebo zámecké (musím vyzjistit, neb místopisná označení se přímo na místě dost liší) brány jsme se vydali po modré cyklostezce po staré zámecké cestě (tak asi teda zámek) až do Tubože, kde jsme ze silnice omrkli Tubožský mlýn a po malé silničce se vraceli k Housce zpět.
Před hospodou Pod Houskou zuřivě pracoval malý bagr. My s Tome jsme si snědli sváču, Matěj konečně shledal na našem výletě něco zajímavého a zaujatě pozoroval práci malého pásového stroje. V hospodě jsme se ohřáli čajem, nakojili nejmladšího a vyrazili vstříc vrcholové prémii k Housce - já supěla za kočárem, Tom pod Matějem, jenž se nesl na ramenou a poklidně usínal.
PRAKTICKÉ OKÉNKO
--------------------------------------------------------------------------------------------
Délka - 7km (říkají mapy, nám hodinky naměřily v reálu ca 9km)
Parkování - Horní parkoviště pod Houskou
Kočárek - ano
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za komentář moc díky!!