pátek 26. srpna 2022

ŠVARNÉ SKOTSKO

Je třeba věci nazývati pravým jménem! Kačer Skrblík se o své rodné vlasti vždycky vyjadřoval slovy: "Ách, švarné Skotsko!" A nemohl se vyjádřit lépe! Skotsko je prostě švarné! I Tom, který se mi vždycky smál, přijel, viděl, uznal a slovo ŠVARNÉ používat začal! 


Odjezd na dovolenku byl letos sakra zapeklitý a nevypočitatelný. (Jak jinak). Krom toho, že se naše rodinka od února nemohla dostat z nekonečného kolotoče chorob, jsme tak trochu na poslední chvíli zjistili, že od doby, kdy jsme se informovali, zdali je možné jet do Skotska jen na občanku, se situace poněkud změnila. A nám nikdo nic neřekl... Zachvátila nás panika. Co by mohlo být adekvátní náhradou za vysněné Skotsko? Zkrátím to - nic! Když se jednou nadchneš, těžko se hledá něco jiného. I popřesouvali jsme v kalendáři, co šlo, okamžitě zaběhli na magistrát zažádat o pasy a doufali, že skutečně budou už za tři týdny, aby nám to ještě pěkně vyšlo. Pasy přišly na den přesně! Jen v momentě, kdy jsme se mohli radovat z pasů, řešili jsme Fkův ošklivý kašel... "Nu, jedete-li do Skotska, tam by mu to mohlo spíš prospět, tak směle do toho, kdyžtak volejte," požehnal nám pan doktor a my tedy zakoupili lístky na trajekt jedoucí na ostrovy o dva dny později! Hurá!!! 

I s velkým množstvím zastávek typu "já chci čůrat", "mě bolí zadek", "já mám hlad" jsme dalekou cestu do přístavu v Dunkirku zvládli a přijeli včas. Plavba vedle dětského koutku se z pozice rodiče dá označit snad i za velmi pohodovou! Přistihla jsem se místy, jak třeba nerušeně zírám na moře, nebo do mapy i celých pět minut v kuse, aniž by po mně někdo něco chtěl!

Svačinu máme - židličky vlastní máme - trajekt jsme stihli!


Poté, co nás přivítaly bílé útesy doverské, zařadili jsme se vlevo a vyjeli vstříc ostrovnímu dobrodružství. Zakempili jsme zhruba mezi Doverem a Canterbury na lesním parkovišti nedaleko prastarých a obrovských dubů.

... A DÁL??

Dál je tady toho ke čtení kupa! A aby to jednoho hnedka neodradilo, musela jsem celé naše dlouhé čtení, co je nekonečnější než nekonečný příběh maličko rozdělit!

Kdo nechce čekat... klikne a pokračuje od obrovských dubů dál na sever...

-----------------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------------

ČTI DÁL!

-----------------------------------------------------------------------


VE ZKRATCE...
  • Ujeli jsme s Vendelínkem 7500km. Z toho bylo 3200km po Evropě, 4300km po Británii. Cca 2500km jsme absolvovali v nervozitě, jestli se nám nerozpadne servo.
  • Zakoupili jsme 12l oleje do serva a 10l padlo na dojezd domů.
  • Na cestách jsme strávili 25dní
  • 3 noci jsme spali v Anglii, jednu ve Francii, a zbytek ve Skotsku
  • V kempu jsme spali jen jednou!
  • Prali jsme jednou
  • Polovina nákladů za jídlo padla na dobrůtky pro naše nenasytné děti
  • Nikde krom posledního parkoviště v Peak District jsme nemuseli platit hotově
  • Žebrali jsme jen jednou
  • Viděli jsme 4 soby
  • Viděli jsme papuchalky
  • Viděli jsme lachtaní hlavy v dálce
  • Hodinu jsme strávili na živém dudáckém představení v první řadě
  • Utopili jsme jeden dron
  • V moři jsme se smočili jednou
  • Holínky, pláštěnky a gumové gatě - jednoznačně nejlepší zlepšovák tohoto zájezdu! Gore-tex dobrý, ale guma je guma!
  • Och a ach jsme řekli asi tak bambilionkrát!!!

V MAPCE...




-----------------------------------------------------------------------


-----------------------------------------------------------------------

Žádné komentáře:

Okomentovat

Za komentář moc díky!!