31.12.2015
Už už to vypadalo, že poslední večer roku 2015 budeme trávit s Tomem na gauči před telkou ve Vrchlabí, protože vyrážet v noci na túry na zasněžené kopce pozorovat výbuchy ohňostrojů nad městem, bylo vzhledem k nedostatku sněhu a k nedostatku fyzické kondičky mého pupku trochu nepatřičné. Dokonce jsem měla v plánu, že si půjdu schrupnout dřív a nějaká ta půlnoc mi může být zcela jedno, když se ozvali Kachnovic, že by za námi dojeli a co my na to? A my že jo.
Jelikož bylo hezky a oni přifrčeli už poo, rozhodli jsme se pro prochajdu horskou bezsněžnou krajinou. Vymýšleli jsme, kam se dá zajet s kočárem a volba padla na Vrbatovu boudu. Během prosince tam místní dost rozezlili běžkaře, když jim seškrábli poslední zbytky sněhu z cesty, ale nám se to hodilo.
Cesta byla jako na jaře. Suchý asfalt, jen místy ledové zmrazky, které se ukázaly jako zákeřné až cestou dolů, kdy už padla tma a nám tak čas od času podkluzovaly tenisky.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za komentář moc díky!!