JAK JSME SE DO FILMU PŘINACHOMÝTLI - POSLEDNÍ ZÁVOD

Už za pár dní tomu bude 109 let, co na hřebenech hor Krakonošových zahynuli Hanč s Vrbatou. Stalo se tak 24.3.1913 během lyžařského závodu, který začal za jarních teplot a slunečné oblohy... 

A jak to bylo dál, možná víte, možná tušíte, možná třeba (ale určitě jen čistě náhodou) nemáte ani páru? A možná, i když myslíte, že víte, nevíte vlastně, že tomu všemu bylo ještě maličko jinak...

Klika je, že se to už za pár dní, tedy přesně 24.3.2022 dozvíte. V českých kinech se na toto datum chystá premiéra filmu Poslední závod. Filmu, který nabídne úchvatné záběry hor  i pravdivý příběh, jak to tehdá bylo. A já věřím, že i parádní filmový zážitek s kvalitními hereckými výkony ... zejména amatérských herců - NÁS, kteří se zřejmě neobjevíme ani v jednom záběru, ale to nemění nic na tom, že jsme byli součástí!

RANDEVŮ V URAGÁNU

Ježíšek k nám byl letos velice štědrý a po letech dřiny a těžkých fyzických výkonů na našich telemarkách se stoupacím vázáním o váze 10kg/jedna noha nás novým skialpovým vybavením navnadil na horské výšlapy bez kapičky potu a bolavého svalu...

U KRAKONOŠE - Z MEDVĚDÍNA NA LABSKOU

Neděle volná, tak kam?? Tom navrhl, že bychom mohli jako každý rok na Sněžku... A tak jsme tam nešli a vymysleli výlet jiný! 

Díky naší špindlerovský zimní celosezonce máme (teď už tedy ne) každý jednu letní jízdu lanovkou zdarma. Popátrali jsme, kam jsme na konci zimy zašantročili naše skipasy, překvapivě rychle je našli a vyrazili chytit první nedělní lano...

KOLOROWE JEZIORKA - KRÁSY CELÉHO SVĚTA NA JEDNOM MÍSTĚ V POLSKU

Rodinné události a povinnosti nám naplánovaly program pro sobotní dopoledne v Rokytnici nad Jizerou, takže destinace pro víkendový výlet byla celkem jasná. Ale aby taky byla nějaká novinka, přehoupli jsme se na druhou stranu Krkonoš a najednou viděli, jaký velepohoří ty Krakonošovy kopečky od sousedů Poláků jsou!

Z HÁJEMSTVÍ LESEM K LESU KRÁLOVSTVÍ

Přehradu Les Království u Dvora Králové jsem si vždycky pletla s přehradou ve Špindlu. Když už jsem si je nepletla, viděla jsem fotky této přehrady na všech těch internetech, jak tam každý asi jen kromě nás už byl. Tak tam přece nepojedem s davem, ne??  Ale pak jsem zabádala a v okolí vybádala i jiné zajímavostě, o kterých se už nikdo nezmiňuje a bylo rozhodnuto. Jedem si ty věžičky vyblejsknout taky.

JAK NA NOVÝ TAK PO CELÝ?? U NÁS TO ASI FUNGUJE TROCHU JINAK...

Jak se říká, jak na Nový rok, tak po celý rok... Už vám to někomu fungovalo?? Mně ještě nikdy a říkám si, že všichni ti, co se po proslavené silvestrovské noci probudí s pořádnou kocovinou, jsou asi taky rádi, že se tak nebudou budit každý den.

Od posledního Silvestra mám však trochu obavu, že u nás začalo platit, jak na Silvestra, tak po celý příští rok...

NA SNĚŽKU S TELECHASOU – ZÁBAVA DO NOCI ZARUČENA

Vyšlápnout si každý rok aspoň jednou na Sněžku to je prostě telechasnická tradice!

Jak se nám Telechasa  množí (děti), nebo stěhuje různě po světě, případně množí a stěhuje různě po světě, mění se i  počty statečných účastníků.  Až doposavad převažovali účastníci bezdětní nad účastníky „sdětnými“. Letos tu však máme průlom! 4 děti, 5-6 rodičů (záleží na fázi výletu) a jeden velký pes!

JAK UTAHAT DĚTI V HORÁCH

... to jsme bohužel nezjistily!

Měly jsme (já a Zůza) plán! Prošmajdáme s Matesem a Niky blízké přilehlé okolí Špindlu sem a tam, mládežníci se unaví a odpadnou! Hlavně se nesmíme zničit my dvě!

NA PÁSECH NA MARTINOVKU A SE ZLEPŠOVÁKEM DOLŮ!

V nezvykle hojném počtu jsme (někteří včas, někteří po doběhu na poslední chvíli) obsadili autobus na Špindlerovku a nechali se pěkně vyvézt až na hřebeny.

POPRVÉ NA LYŽÍCH

Zarytě jsme tvrdili, že letos ne! Ale pak jsme si ke konci zimy řekli, proč ne? 

Půjčili jsme si bílorůžové botky po Nikolce, lyžičky ve školce a očekávali, že to bude po dlouhém dramatickém přípravném boji sranda na 5 minut.

A ono ne! 

35minut čistého času a je to pašák! :)

ALPY TĚ OHROMÍ, KARLE, ALE TOHLE...

... TOHLE, TO TĚ DOJME!!

SKIALPOVÝMI "VÝTRŽNÍKY"

Sobota ráno ve Špindlu slibovala konečně krásné a slunečné počasí... Ale to asi jenom tak pro vtip na úvod, neb se ještě během dopoledního sjezdování zatáhlo a přišel pro nás standardní mrak. No co, loni byly skialpy ve znamení výletů s kočárem a krosnou, letos ve znamení mlhy.

SNĚŽKA 2017

Když jsme s hrůzou zjistili, že už bude konec října a my letos ještě nebyli na Sněžce, nedalo se dělat nic jiného než určit termín - příští víkend -  a doufat, že bude počasí našemu plánu nakloněno!

A ono bylo!

SKIALPY S KOČÁREM - MEDVĚDÍ BOUDA, DAVIDOVKY

Šp.Mlýn – Medvědí koleno – Medvědí bouda – Davidovy boudy – Dívčí Lávky – ŠM (10,5km, 550m)

SKIALPY S KOČÁREM - CHALUPA NA ROZCESTÍ

Strážné – Krásná Pláň – Pláň (stanice lanovky) – U srubu – Klínové boudy – Chalupa na Rozcestí a zpět (21km, 700m)

SKIALPY S KOČÁREM - LABSKÁ BOUDA

1. Špindlerův Mlýn – Mísečky – Vrbatova bouda – Labská Bouda –  náročnější var. (zpáteční 22km, 820m)
2. Mísečky – Vrbatova bouda – Labská Bouda – lehčí var. (zpáteční 16km, 560m)

SILVESTR NA VRBATCE

Od té doby, co zrušili (oprávněně) na Bubákově večerní lyžování až do půlnoci, chybí nám silvestrovská tradice. Loni jsme vzhledem k stavu sněhu na silnici na Zlaté návrší zvolili pro silvestrovský výšlap Vrbatovu boudu a letos jsme se z toho rozhodli udělat tradici.

Na rozdíl od loňského roku však naše hory nedostatkem sněhu rozhodně (a konečně NAŠTĚSTÍ) netrpěly, tudíž bylo třeba zvolit způsob dopravy. Vzhledem k tomu, že je zima bílá zasněžená konečně tady, bylo by trapné jít tam pěšky. Jet tam na běžkách by bylo pro změnu nekonečným utrpením, protože bruslit do kopce s kočárem za zády je fakt hodně velká dřina. (o tom, že já bych asi zhynula při bruslícím výstupu i bez kočáru snad ani psát nemusím - a co teprve sjezd na těch lyžích bez hran!!!!!!) Padlo rozhodnutí - půjdem tedy na pásech!

Dole ve Špindlu jsme lípli na naše telemarkové ski pásy svou šíří ne nepodobné halovým běhounům a zběsile se pustili k rychlému výstupu po dojezdu červené sjezdovky vzhůru. Lanovka už jezdila, tudíž se proti nám z kopce dolů řítili zběsilí lyžaři. Dofuněli jsme v svalové křeči na odbočku s Vodovodem a tam hodnou chvíli funěli. Rozcvička dobrá aneb není nad to utavit se hned na začátku. 

S KOČÁRKEM POLEM NEPOLEM, LESEM NELESEM

Velikonoční víkend nabízel superparádní počásko, takže když Tomáš po dopoledním lyžování přifrčel dom, nažhavili jsme DonChuána, do něj naložili Matýska a vyjeli mu ukázat přilehlé i trochu vzdálené vrchlabské okolí.

Po výšlapu na Kněžice, Möhwaldku a Bubákov, který jsme moc nezdokumentovali, jsme další den vybrali za cíl Strážné. Přes městský park jsme dokodrcali na louky zaVrchlabí. Lesem podél potoku s bledulišti jsme dotlačili kočárek ukrutným krpálem až k Rumovce a pak k Feře a po stále ještě zmrzlé a zasněžené cestě na Strážné.

 

POSLEDNÍ VÝŠLAP V ROCE 15 ... VRBATOVKA

31.12.2015

Už už to vypadalo, že poslední večer roku 2015 budeme trávit s Tomem na gauči před telkou ve Vrchlabí, protože vyrážet v noci na túry na zasněžené kopce pozorovat výbuchy ohňostrojů nad městem, bylo vzhledem k nedostatku sněhu a k nedostatku fyzické kondičky mého pupku trochu nepatřičné. Dokonce jsem měla v plánu, že si půjdu schrupnout dřív a nějaká ta půlnoc mi může být zcela jedno, když se ozvali Kachnovic, že by za námi dojeli  a co my na to? A my že jo.

Jelikož bylo hezky a oni přifrčeli už poo, rozhodli jsme se pro prochajdu horskou bezsněžnou krajinou. Vymýšleli jsme, kam se dá zajet s kočárem a volba padla na Vrbatovu boudu. Během prosince tam místní dost rozezlili běžkaře, když jim seškrábli poslední zbytky sněhu z cesty, ale nám se to hodilo.

 

KDYŽ NEBYL NA VÁNOCE SNÍH...

27.12.2015

Paní zima si dala letos na čas ještě víc než roky minulé, kdy už to bylo značně na pováženou. Takže ani 27. prosince nebylo po sněhu skoro ani památky. Tomáš se dopoledne zoufale snažil sklouznout na kousku nahnědlé hmoty vzdáleně připomínající sníh, odpoledne jsme se rozhodli vyjít omrknout, jak to vypadá nahoře na Žalý...