... to jsme bohužel nezjistily!
Měly jsme (já a Zůza) plán! Prošmajdáme s Matesem a Niky blízké přilehlé okolí Špindlu sem a tam, mládežníci se unaví a odpadnou! Hlavně se nesmíme zničit my dvě!
Ale člověk míní, Krakonoš mění... S Matějem jsme přijeli z Bolky v kraťasech a sandálích, které jsme hned po příjezdu převlékli za něco teplejšího, a během poobědního spaní kindošů skončilo krásné počasí.
Odpoledne jsme v mezidešťové pauze usoudily, že by k unavení dětiček mohl stačit jejich odrážedlovýlet Labákem z Medvědína. Čím blíže Medvědínu jsme byli (my všichni), tím deštivěji bylo. I otočili jsme vozidlo a vyrazili na druhý konec Špindlu s nadějí, že na přehradě neprší. Na hrázi proběhlo nespočet závodů, za hrází se nacházelo nespočet louží. Matěj je projel všechny, některé i dvakrát a pokud aspoň do jedné nestrčil boty, byl by to zázrak.
Druhý den jsme doufaly ve výlet busem na Špindlerovku a sestup přes Davidovky po dřevěných chodníčkách dolů... No nic, bazén to jistil! :)
Špindlerovku jsme nicméně dobyli(my všichni) (vozem) v podvečerních hodinách. Matěj s Niky vyzbrojeni opět koly odrážecímí zdolali první kopec mezi Špindlerovkou a Petrovkou. Matěj cestou do kopce přeletěl asi 8krát řidítka a po deváté zlomil kolo, odřel tvář. Koho jímá hrůza a chystá se to dítě nebohé litovat, vězte, že jediná hysterie pramenila z toho, že už zpátky nemohl jet na kole!!!
Doufáte-li, jako my, že dalšího dne se počasí umoudřilo, doufáte marně. Avšak my oblékly mládežníkům pršipláště a vyhnaly je na hřiště. Cestou na oběd nezůstala jediná louže netknutá! Zase kdyby bylo sucho, kde by byla ta radost ze skákání v kalužích, blátě a vodě!??
Takže suma sumárum, děti jsme neutahaly, nás dvě ano! Takže příště znovu a lépe!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za komentář moc díky!!