ZA HUMNY JE DRAK

To bylo tenkrát, jak byl ten koronavir a jak se moc nikam nemohlo... a jak jsme objevovali krásy lesů okolních. 

(toť úvod pro naše budoucí já)

DÍKY ZA VÝLET, VELIKONOČNÍ ZAJÍČKU

Je to celkem sranda, jak se člověku mění priority a jak se dokáže radovat z menších a menších maličkostí a mít z nich větší a větší radost. Loni jsme se radovali po celodenní vycházce (o 8km), jak parádnická túra to byla!! Letos, když můžeme jen do lesa, je ten les najednou úplně lepší a taková procházka za barákem, kterou jsme šli už mockrát, v nás najednou dokáže zanechat takové nadšení, na které by možná i horská alpská panoramata byla krátká.

náš ORBIS PICTUS - říjen 2019

ORBIS PICTUS, nebo-li svět v obrazech...

Trošku jsem vykradla myšlenku velkého pedagoga a název zneužila pro naši vlastní rekapitulační potřebu pro události a výlety a tak všechno možně, které třeba nestály za to, aby se o nich psal erudovaný článek (hahaaaa), ale zas by byla škoda, aby se ztratily v propadlišti dějin, pevných disků či všemožných záložních serverů...

takže ŘÍJEN 2019

Hned na začátku měsíce nám přibyl nový panáček do rodinky...

NUTRIE Z BOUSOVA

I u nás na konci světa není o exotiku nouze... To si takhle zajedete do Bousova na poštu a za chvíli už mrkáte, jak se nutrií rodinka láduje rohlíky na zamrzlém rybníku Pískováku. 

CESTA Z MĚSTA

 Nebyl to výlet, byla to cesta... byla to cesta z města. Teď jsme vesnický lopaty, sláma nám kouká pomalu z bot a auta máme permanentně nahozená blátem. Za kopcem od Řitonic (tedy v p.... - na konci světa), teď bydlíme my.