středa 28. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Co nám hlavu tíží!!!

Jelikož práce šlechtí, a ta manuální obzvlášť, je třeba se soustředit i na rozvoj duševní a především vědecký…. Proto jsme se hluboce pohroužili do otázek z oblasti věd přírodních a dost si s nimi lámeme hlavu. A abychom v tom nebyli sami, pojďte si ji lámat s námi, nebo nám to prostě vygooglete – my šetříme ty data!!



Kterým směrem se na jižní polokouli stáčí letokruhy?? Na kterou světovou stranu rostou na jižní polokouli lišejníky a mravenci si staví mraveniště??

Dá se určit sever podle ručičkových hodinek stejně jako na severní pologuli, nebo je to opačně??

Kam se poděl Velký vůz?? A jsou tady jiný hvězdičky?? Je možný, že tady u nás „stojí“ Orion na hlavě??

Kam se stáčí síla pana Coriolise?? Doprava či doleva??



(možná kdyby nebyla od tý zeměpisný maturity taková doba, vzpomněla bych si sama.. takhle je to veliký vědecký otazník!!)

TENKRÁT NA NZ: V říjnu jsme doma!

28.11.2010 08:55

Žádné novinky převratné bohužel naše relace dnešní nenabízí!!




pátek 23. listopadu 2018

NA ODRÁŽEDLA DO DRÁŽĎAN

Prázdná místa v Tomově služebním voze směřujícím k Wolfsburgu už jednou vybízela k idylickým romantickým představám o parádním výletu matka a syn, vše zalité sluncem, radost na všech  frontách, zážitků plno...


TENKRÁT NA NZ:A víte, vy, co se dělá v Kérkonoších, když pérší??? :)

21.11.2010 17:47



Víte?? Nevíte?? To je fuk… Kdybych to rozebrala detailů, ještě byste si prý mysleli o Tomovi, že je prasák, tak radši ne.. 





pondělí 19. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: A kiwisad stojí!!

Tak další pracovní týden (celkově již DRUHÝ!!) je za námi!! Skončil už dneska ve čtvrtek, ale celkově máme napracováno jen o 3 hodiny míň, než týden minulý, takže pohodička a den volna navíc. Glen totiž pro nás na zítra prý práci nemá. Hlavně jestli bude co dělat v pondělí!!


čtvrtek 15. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Pohádka se špatným začátkem

15.11.2010 21:09


Nový pracovní týden začal velice „optimisticky“… Kapky na okně znamenaly propršenou noc a to značilo vcelku velkou jistotu toho, že bude na poli pěkně bahnivě. Venku taky žádná hicna. Pole naštěstí nevypadalo na zbývajících 15 hektarů nebo kolik, možná jen na den práce, ale začátek byl zarostlý a zaplevelený až hanba. A naše holky motyky, co jsme je včera slavnostně pojmenovali na Květu (Terezčina) a Máňu (Tomáškova), byly ukrutně tupý. Takže jsme se tam zanořili do tý přeukrutný džungle přerostlého plevele a kutali a kutali….




středa 14. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Taumatawhakatangihangakoauauotamateaturipukakapikimaungahoronukupokaiwhenuakitanatahu

14.11.2010 17:04

Ne, nezbláznili jsme se! Ani se nám nezasekla klávesnice! Ale navštívili jsme místo s nejvíc nejdelším názvem na světě!!! Je to název kopce, který je asi 300m vysoký, a jakýsi maorský bojovník ho takhle kdysi pokřtil, když na něj chodil po několik dní truchlit za svého padlého bratra!!




úterý 13. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Dýňovými inženýry

10.11.2010 20:38



Práce nám pokračuje směle dál. Terezka celou noc hekala při každém otočení na posteli. Ráno probíhalo ve značně pomalém a rozlámaném tempu. Každopádně máme do nového pracovního dne na dýňovém království dva zlepšováky. Prvním z nich jsou rukavice, protože ruce bolí a špína z hlíny je pak všude. A dalším doplňkem je MP3jka s hromadou veselých písní. Práce začíná jít od ruky. Mezi vyrytým plevelem a dýněma to je 1:1. Ba ne, dostali jsme dnes oba několikrát pochvalu od našeho černého Maura, který nám dělá kápa. Dokonce z něj nejde tolik strachu jako z toho z parkoviště. Ten je fakt strašidelnej i po tom, co je naším kamarádem. Dýňový Maor je dost sympaťák a je s ním i sranda (moc mu nerozumíme, ale má dost zvláštní upřímný smích, který nás celý den rozesmívá). Zjistili jsme, že ty černý, co moc nedělali (taky zřejmě Maorové – jde z nich strach) dělat umí a jsou dost šikovný, když chtějí. Jenže oni vědí, že jsme placeni od hodiny, a tak si práci rozkládají. My se snažili pracovat, co jen nám motyka stačila. No, takže jsme už taky zvolnili a držíme s nimi tempo.




TENKRÁT NA NZ: Máme práci

Máme práci!!!!!A ne jen tak ledajakou!!



A vás by asi zajímalo, co děláme, co????

Na naší zodpovědné činnosti závisí další vývoj jedné zemědělské plodiny, její následný úspěšný prodej a z toho plynoucí zisk!!


čtvrtek 8. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Víkend na krku… počasí se kazí…

5.-7.11.



I přes to, že jsme úplně na druhým konci celého velkého světa, některé zákony tady fungují úplně stejně jako na polokouli severní (hovno padá od prdele dolů – Tomáškův moudrý příspěvek do mého vyprávění). Zejména zákon schválnosti a ošklivé počasí o víkendu!!




sobota 3. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Dům od domu

3.11.

Velký den. Návštěva agentury Picknz, volání Glenovi a Terezčin pohovor ve velmi luxusním apartmá. V Picknz si nás paní, co jí ukrutně svědil frňák, a která si ho před námi neohrabaně drbala, dala do počítače. Prý se ozve, až vypukne sezóna. Zatím je prý málo slunce a nic nezraje. Glen práci má, máme se ozvat odpoledne (odpoledne nebere telefon).



pátek 2. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Oceán

02.11.2010 

Tak už víme, jak teplá je voda v oceánu!!!

To jsem si tak ráno zašla na toaletu za kamínkový val na kamínkové pláži, abych tam přičapla a nebyla tak vůbec za tím valem vidět. Škoda jen že při mém posledním přidřepu se voda přilívala stále víc a víc… Přes to, že jsem si očíhla, kam dosáhla poslední vlna a stoupla si značný kus před, se najednou taková jedna mocnější přihnala…. A já s kalhotami na půl žerdi, po kotníky ve vodě se snažila vlně prchnout!! Tatam byla má nenápadnost a Tom málem umřel u auta na smích!!

Ale nebylo to zas až tak moc studený!!!




Odpoledne, když jsme objeli všechny sady, kde nebylo ani živáčka a zaměstnávací společnost na trhání Pick NZ měla akorát 15minut po úředních hodinách, jsme zajeli za chlapcem jménem Kuba, co tady už je na Zélandu rok a za týden se vrací domů. Kvér nám na něj poslal číslo, že nám dá určo nějakého tipa. Požvanili jsme a my vyrazili očíhnout Ocean beach, jestli to tam je tak pěkný, jak Kuba říkal. Bylo!!! Již připravená – s kalhotami vyhrnutými až nad kolena a oblečená jako člověk jsem vyrazila poráchat se do vlnek. Nevím, jak se to tak mohlo stát, ale v místech, kde byl pořád i při vlně jen 1cm vody, bylo najednou tý vlny asi půl metru.. a já ten den již podruhé prchala ven z oceánu s kalhotami durch až k zadku.

Ale taky to nebylo studený!!!!!









Zase nás našel místní velice převelice černý Maor ochránce pořádku. Jelikož už tentokrát byla tma a my rozespalí, budil ještě větší hrůzu. Slušně nás požádal, jestli bychom si mohli zaparkovat o parkovišťátko vedle, že tady bude zavírat přístup řetězem a my bychom se ráno nedostali ven (asi neví, že naše starty jsou pomalejší a když my vstáváme, už je celý Zéland čile na nohou a řetěz dávno dole). Ještě nám slušně poděkoval, že jsme se ráčili přeparkovat!!!

Asi jsme se zapomněli zmínit, což je převeliká chyba, jakou jsme měli o víkendu zmrzlinu!! Šli jsme se optat na jahodovou farmu, jestli by nás třeba nechtěli… a oni třeba nechtěli… Ale měli tam stánek se zmrzkou , tak jsme si rozhodli osladit život. A ta byla!!!!!! Ke kopečku vanilkový zmrzky z vaničky, přimíchala panií kelímek nasekaných namražených jahod, hodila to všechno dohromady do míchacího stroje a pak to z tohohle přístroje ještě natočila do kornoutku!!! No bájo!! Ještě taky měli boysberryovou (něco mezi ostružinou a malinou… ale český název mi zcela uniká) a malinovou .