14.11.2010 17:04
Ne, nezbláznili jsme se! Ani se nám nezasekla klávesnice! Ale navštívili jsme místo s nejvíc nejdelším názvem na světě!!! Je to název kopce, který je asi 300m vysoký, a jakýsi maorský bojovník ho takhle kdysi pokřtil, když na něj chodil po několik dní truchlit za svého padlého bratra!!
My jsme se chtěli na kopeček také podívat, neb to psali v místním letáčku, že se tam dá udělat 4hodinová vycházka. Avšak neuvedli už, z jaké strany kopce se tam chodí, a my pravděpodobně přišli z té druhé, kde byla jen cedule. Ale ta taky stojí za to. Jelikož byl vítr přímo vichřicózní, tak jsme ani moc snahu najít přístup na kopec neprojevovali, sedli do Egonka, se kterým vítr mával po silničce ze strany na stranu, a vyrazili po našem prolenošeném víkendu zpátky směr Napier na nedělní spršku na íčku.
Když nám v pátek ve 4 konečně padla, bylo nám – nadšeným, že je konec okopávání, neb poslední dýnička byla zbavena neřádného plevele okolo, řečeno, že se sejdeme v pondělí v 7:30 a budeme zavezeni k jinému poli… Ale víkend = 2dny bez motyky, byl před námi!!! Bohužel motyky tráví víkend s námi uložené v autě pod postelí. A určitě kvůli nim se mi obě noci zdálo, jak jsem musela okopávat a „plejt“ a šila jsem s sebou a hekala a vzdychala a Tom chudáček nemohl spát, protože jsem ho údajně utiskovala. Kdyby radši vzal taky motyčku a pomohl mi… Já se pak ráno budila s bolavýma rukama po takový šichtě.. jak si pak má jeden odpočinout, že??
Sobotní ráno jsme se rozhodli strávit v kavárně na fajnový snídani a internetu. Pak jsme zajeli do Pack and Save, nakoupili si pitivo (já Gingera a „fídžajový“ dusík, Tom 12 lahví píva TUI – domorodé pívo) a vyrazili asi 70km na jih na Pourere Beach, kde jsme se jen vyvalili před Egonka na židličky na slunéčko, vytáhly pitivo, na posezení zbaštili jeden obří převelice sladký a neskutečně dobrý ananas a lenošili. Když na nás náhodou přišla dlouhá chvíle, lovili jsme kusy ananasu ze zubů, takže jsme měli celé odpoledně o zábavu postaráno!!
K večeru jsme přidělali do Egonka další kus nábytku – „skříňku do koupelny“, takže to tu máme zase o kousek ještě víc luxusnější!!
Ráno jsem se nechala pobláznit idylickou představou ranního běhu po pláži... a skutečně vyběhla. Styl, tempo a výdrž odpovídaly tomu, že jsem tento pohyb již dva roky nepraktikovala, ale snaha se cení!! Bohužel cesta zpět znamenala urputný boj s větrem, který fičel přímo proti a celou mě důkladně propískoval. Jak už víte, kopec s nejdelším jménem jsme nedobyli, ale zase jsme si cestou koupili čokoládový dort jen za 3 dolary v akci a celý jsme ho zpucovali, takže jsme s průběhem víkendu značně spokojení!!
Teď už jsme zase „doma“ v Anderson parku a jelikož jsme tu ještě nikdy v neděli nebyli (nebo aspoň v takovouto brzkou odpolední hodinu), ještě nikdy jsme neviděli v provozu vláček (mašinka může mít velikost kindrtatry), který řídí velcí pánové, takže to vypadá, jako když originál kačer Donald proháněl své mašinky („Ten zločinec!!!“ --- to je zejména pro moji familku a Martínka, ti asi pochopí, ostatním se omlouvám)
No… a zítra zase k motykám!! Tom dneska pronesl něco, za co by zasloužil pár facek, jestli se to zase splní (jak se mu to dost daří)… a to, že minulý týden jsme okopali 4hektary a teď nás čeká těch zbylých 14 z údajných 18ti, co tu mají!!! (ještě je taky verze, že hektarů je pouze 8 – už si moc nepamatujeme, co jsme rozuměli – v což upřímně doufáme)!! Záda už nás nebolí, ale dlaně se těžko zavírají a klouby jsou přímo přecitlivělé!!
Snad už brzo začne thinning jablek (protrhávání) a i my „B“ tým budeme převeleni na tuto bělošskou činnost! A nebo taky nebudeme a budeme ty dýně okopávat ještě v době, kdy už skutečně budou mít velké žluté nebo bílé plody. A to už budeme sakra odborníci!! A nebo radši prchnem k jinýmu zaměstnavateli…. Který třeba nebude děvčata ignorovat. (už nejen my máme podezření, že s Glenovým přístupem k holkám není něco v pořádku a že ho zajímají spíš kucííííí )
Ale teda aby to neznělo, jako že jsme z tý práce jenom nešťastný… to NEEEEEEEE!!! My jsme rádi, že máme práci, když většina ostatních podobných sezónních přistěhovalců sedí na zadku a nemá co dělat!!!! A to my jo!! Takže jsme za to rádi.
Děsně vyděláváme a budem veliký boháči, až nám v pátek přijdou peňouze na účet. Za tento týden okopávačky a plečky jsme si oba dohromady vydělali cca 950$ (což je cca 13000Kč). Ještě je taky možný, že nám to ještě zdaněj, protože nějak nevíme, jestli se základní mzda daní nebo ne (chlapec Pavel z Čech, co je tu již rok, tvrdí totiž že ne)… tak uvidíme. Ale práce je, peníz bude, my spokojení být!!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za komentář moc díky!!