Tak další pracovní týden (celkově již DRUHÝ!!) je za námi!! Skončil už dneska ve čtvrtek, ale celkově máme napracováno jen o 3 hodiny míň, než týden minulý, takže pohodička a den volna navíc. Glen totiž pro nás na zítra prý práci nemá. Hlavně jestli bude co dělat v pondělí!!
No a jak bych asi vylíčila naše pocity, dojmy a zážitky… Asi tak, že jsme se nechutně namlsali a teď už asi budeme u každý práce trpět!!! A dědulové byli supr, furt se nás na něco vyptávali, povídali si s námi, žertovali, když byl pažák, Chris osedlal čtyřkolku a přivezl nám barel s vodou a hrnečky. Vařili nám čajík a kafčo, k tomu sušenky. Dohadovali se mezi sebou, jestli si Chris dá banán nebo ne...
Jen ta jejich praktičnost…. Zarážející bylo, že si u 4tý (nebo dokonce snad 5tý) řady John stále nepamatoval postup práce a stále se nám snažil zvedat latě, abychom na ty špagátky prostě nedosáhli!!
Jak krásné dílo jsme vytvořili se budete moct přesvědčit, až nám bude net frčet jako ďas…
Možná jste o tom třeba slyšeli,možná ne, ale zélandské kiwi postihla choroba zlá a ošklivá a hlavně je potvora dost ničivá!! Je to asi takový, jako když měli v Británii nemoc šílených krav a vybíjeli stáda. Tady napadá rostlinky nějaká baktérie a celý sad je pak zralý akorát na to, aby se vykácel a srovnal se zemí. A to jen to, co jsme viděli tady u Chrise (a to je sadíček jen tak pro zábavu), jsou stromy, co toho asi dost pamatují (dle tloušťky kmene soudě). Je to dost prekérka a budou z toho mnohamilionovodolarový škody. Dneska měli tady v Hawke´s Bay velikou poradu a už dva sady jdou na pokácendu. A to se nenacházíme v kiwi oblasti. Ta je v Te Puke (tam jsme taky už byli) a tam to bude dost bída. A hlavně v době sklizně budou potenciální česači kiwi oplendovat jinde, takže se zvedne poptávka po práci, nabídka klesne, klesne cena práce… (to jen tak na připomenutí malé mikroekonomické „ekvilibrum“ …. a selsky řečeno, bude to na pytel!!
Dneska ještě nocujeme u Chrise u sadu, máme tady tu elektriku až k autu, které stojí mezi tím všemožným množstvím traktorů, chodíme si na záchůdek, osprchli jsme se naší solární sprškou a už se tak nelepíme k povlečení, oblečení a sami k sobě, navařili jsme, za 9 minut vypneme vodní postřik kiwíků a půjdeme do hajan. Ráno nás čeká pošta, kde budeme muset zaplatit daň za to, že jezdíme na naftu (neb jsme předplacených 2500km dávno projeli) a pak už jen víkend… a to ještě nevíme, kam se vrtnem. Možná nějaký pohyb (jako chůze výletní a přírodní krásy obdivující), ale Tomášek tady začal prosazovat pohyb ležmo na nějakým tom beachi… Tak uvidíme!!
Tomáškovo:
Jinak tu je celý týden ukrutný pažák. Mažem se o stošest (pro maminku Bílkovou). Jen se při práci vzhůru k nebesům nedokážeme soustředit na zavření pusy a tak jsme si ji malinko připálili. Teda jen spodní ret. Pusinkování vrchním rtem stále funguje a není tolik bolestivé.
Pár dalších postřehů z tohoto veselého týdne:
Při stavění celé konstrukce je použit určitý pracovní postup – zélandský (chápej, že je dost zmatenej, pomalej a nepraktickej) Při vytváření postupu se dědoušci trošku dohadují a to je celkem prča (teda když se nám nesnaží zvednout ty latě), no a tak jednou, když se rozhodlo, že se napne hlavní drát, nastalo dohadování o správností pracovního postupu mezi našimi veselými chlapíky. Bylo tak urputné, že vypnuli motor svého vysokozdvižného vozíku a po chvíli hádky se rozhodli jít na svačinu. Jediné co si neuvědomili, tak to, že je Malcolm nahoře na vozíku a taky by rád na sváču. Chudák nakonec přes kabinu slezl.
Další zajímavostí byl náš návrh do pracovního postupu. Chlapíci měli dáno, že musíme dělat všichni 4 z jednoho směru a plést se všichni všem pod nohy.Návrh, že budeme dělat po dvojicích z každé strany a sejdeme se uprostřed byl zamítnut, protože by neodpovídal předem stanovenému postupu a výpočtu a asi by dlouho trvalo promyšlení, zda skutečně můžeme dojít ke stejnému cíli (zda se uprostřed vůbec sejdeme!!
Jinak Malcolm (Maor) je značně opatrný na své ruce a tak si je občas šetří a moc je na práci nevystavuje. Asi to bude všude stejný. I když Malcolm o Kanadě nic neříkal. Jinak je to klidný a celkem příjemný chlapík, co toho moc nenamluví a má krásný opět jiný a tak trochu hezký smích. Dnes jsme u něho vypozorovali, že si trhá listí a strká si ho do bot. Buď chlazení nebo dělá vložky.Těžko říct, ale dělal to při práci a botu k tomu nesundal a jen to tam strkal bokem.
Byla tu prostě sranda, práce mohla být hotova mnohem dřív, ale zase by nebylo tolik hodin, což nám nevadí.
No a traktůrků tu je asi 16, několik valníčků, 2 čtyřkolky (to tu na Zélandě mají všichni), autobus (pěkný campervan by to byl, to se musí nechat) a asi 3 opuštěné osobáky, loď, 8 sekaček, 60 šroubováků, 18tery kleště, 28 kladívek od malých po velký a spousta dalšího nářadí, se kterým tu nikdo nedělá. Počítali jsme to celý týden, protože traktory a šroubováky se tu objevovaly stále nové a nové.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za komentář moc díky!!