WALES *** CYMRU

Proč jsme jeli do Walesu na dovču, když tam nikdo nejezdí?? Protože my na rozdíl od všech těch, co se na to ptali, víme, že se tam dá najít fůra dobrodrůža a neskutečně moc krás přírodních a ještě děsně moc příležitostí outdoorově sportovních!! Takže tak! 

17.7. (čtvrtek)

• Stále nemáme postel!!
• 12:00 – přijíždí vrchní zámečník s postelí (měl přijet v 11:30!!). Mydlí s Tomem do postele pod okny.
• Paní ředitelka hysterčí kvůli vodě.
• Montujeme s Tomem postel a desku.
• Odjíždíme (konečně) po půl 4. (plánovaný odjezd byl mezi druhou a třetí) – Tom se asi 3x vrací.
• V Letňanech Tomáš  zjišťuje, že nemá trapéz ke kitu… co se dá dělat.. vracíme so pro něj do Boleslavi.
• V 17:15 skutečně odjíždíme na dovolenku!

18.7. (pátek) 

• 4:15 příjezd Dunkirk
• Projíždíme hranice bez potíží – na rozdíl od Čechů před námi, co nemají ID…
• na parníku je Terezka zcela tuhá, na Toma to moc drncá
• 6:00 greenwichského času vjíždíme do království královny Alžběty
• Najíždíme vlevo, směle se pouštíme na dálnici a v ranním provozu směřujeme na Londýn
• Dáváme chrupku před Stonehenge
• Na obzoru je pár šutrů – tohle nemůže být Stonehenge?!
• Zaplatíme 25GBP vstupné … a BYL to Stonehenge!!

• Přejíždíme most přes řeku Severn a jsme tu!! Jsme ve Walesu!!
• Okukujeme hrad v Chepstow, opatství v Tintern Abbey, hrad v Raglanu

 

•  V Breconu parkujeme na veřejném parkovišti v koutku vedle karavanistů a hodláme nocovat. Dědulové z karavanů se „kamajádí“ s Tomem

19.7. (sobota) 

• probouzí nás déšť – chytáme paniku a vymýšlíme nové plány

• chlapík na info říká: „Heavy rain the whole day, sorry guys!!“ … my jsme na předpověď nakonec nedali a vyjeli na kolo (nespadla ani kapka a ještě vylezlo slunce)

• The GAP!(42km) („Oooh, i tis so steep!!“) – poznatky – welšské bláto klouže, welšské kameny kloužou, ovčím hovínkům nemá cenu uhýbat!

• Zpět kanální stezkou (podél kanálu).

• nocujeme na panoramatickém nocležišti u silnice spolu s Californií vystavenou už z dálky na odiv

20.7. (neděle)

• snídáme „na terásce“ a kocháme se výhledem!

  AFAN FOREST PARK 

• parkujeme za 1GBP na celý den (a pak nás přes noc prý pán už jako neuvidí )

• trasa PENHYD na rozehřátí – 17km

• Krpálnické stoupání po cestě vzhůru, drsná dáma v dresu týmového jezdce nám rozpačitým nováčkům ukazujeme, jak se tady jezdí…, hodně krutý prudký sešup, klopenky (Terezka z toho není příliš nadšená)

• Y WALL – 24km

• Technické singltrackové stoupání
• Houpací a drncací sjezdy
• Náročná parádička
• Definuji novou sportovní chorobu – „bikové předloktí“

• Dáváme rychlou sprchu – jaká to slast po ubrouskových koupelích
• Na osamoceném parkovišti grilujeme hermelín
• Za celý den jsme na trailech potkali asi 6 lidí!!!

21.7. (pondělí)

• lenost a pohodlnost vítězí

• BLUE SCAR – modrá 7km – bez kamení, ale je to samá klopenka (jedna za druhou) – Tom jásá, Terezak bručí 
• Nakonec je i Terezka velkým klopičem a je v tom děsně dobrá!

• Přejíždíme do druhého centra Afan forest parku (chceme platit parking, ale nikdo nikde – tak prý „later“)

• Dámský záchod nemá kliku zevnitř…

• WHITE’S LINE – 17km

• Dlouhých  6km stoupání po stezičkách kamenitých
• Houpavé vrstevnicové pohodové klesací úseky
• Celkem potkáváme 3 lidi (jednoho dvakrát)

• Přesun do Swansea – nakupujeme kus flákoty!

• Mumbles – Mumbles Head – dva ostrůvky trčící z moře jako prsa – u majáku na nicj chovají ovce – prý mají mnohem lepší maso, než ovce z pevniny

• vjíždíme s Vendelínem na singltrack road směrem Oxwich – cedule hlásá:“ Singltrack – NO CAMPERVANS!“ – naštěstí jsme žádné auto v protisměru nepotkali…

• v Oxwich je úplně megapláž

• nocujeme v prvním kempu – 23GBP!

22.7. (úterý)

• plážový den! Za parking dáváme ukrutných 4,5GBP

• NEFOUKÁ! :(

• proháníme malý kitík – i Terezka létá a ke konci to už děsně umí

 

• Neumíme plážovat – jsme přismahnutí a ještě k tomu flekatí!

• přesun do Broughton Bay – kemp – 22GBP

23.7. (středa)

• další plážový den. Hned pod kempem je obří prázná pláž – tam vyvržená chobotnice

• a VŮBEC NEFOUKÁ!! (ani malý kitík nelétá – jen jsme ho ukrutně zašmodrchali) – končíme s plážováním

• směřujeme do Pembrokeshire – St.Davids – podnikáme pobřežní tůrku po Pembrokeshire Coast Path (asi 15km)

•  přejíždíme severněji – na campervan fórech Terezka vyašla info o kusu asfaltu vedle malé silničky, kde se dá zaparkovat přes noc. Je to ale u móře. Na útesu čekáme na západ slunce, co se ale moc nekoná-

24.7. (čtrtek)

• po panoramatické snídani u moře zpátky na kola – Nant yr Arian

• dáváme černý okruh (38km) – nádherné výhledy, jezírka, kopce, hory, pastviny, ovce a my

• Tom brodil brod … Tom se cachtal v brodu

• parádní pohodičkové singltrakcy, náročná stoupání

• Na parkovišti není zákaz – zůstáváme! V piknik area grilujeme Stratfordchirské klobásky a nad hlavami nám krouží Red kites (Luňák červený)

25.7. (pátek)

• brzo ráno odjíždíme (nepozorovaně) – snídáme tentokrát nepanoramaticky u silnice a parkovišti.

  CADAIR IDRIS – funíme nahoru do hory 

• schody, kameny, pařák, pokračujeme kolem jezírka a pak přímo po hřebeni – paráda! Dobytí vrcholu slavíme poslední klobáskou. Do řeči se s námi dává upovídaný stařík-turista – je mu 69let (a je na to pyšnej).

• Terezka prosazuje dobrodružný sestup dolů k jezeru – přežíváme a dole ve visitor centru se odměňujeme kafem a čokendou

 

• COED Y BRENIN – dáváme spršku za 1GBP, ale jelikož je všude zákaz parkování, jedeme zase pryč – nacházíme kemp jen za 14GBP se sprchou zdarma. Parkujeme u koně.

 

26.7. (sobota)

COED Y BRENIN

• Údajně nej singltrackové centrum ve Walesu . Bylo vzorem pro český Singltrek

MINOR TAUR – modrá  - 9km – houpavá pohoděnka, hladký povrch

FOX (COCH) – červená – 14km – techničtější, kameny, kořeny

•  Po čínských nudlích a malé pauzičce dáváme ještě DRAGON BACK – červená (pův. 31km)

• Vracíme se do kempu za 14GBP, vaříme sýrové fondue…

27.7. (neděle)

• sýrové fondue Terezce zřejmě neudělalo příliš dobře – střevní potíže obousměrného stylu Tom léčí whiskou!

• Tom si ještě dává v Coed y Brenin Minor Taura – Terezka v autě chrní.

• směřujeme dále – projíždíme městečko Harleen – nedělní přecpaní městečko s hradem – omylem jsme se nachomýtli do ulice s kopcem se sklonem 25%!!! Vendelín to dává!! (asi tam byl taky zákaz vjezdu…)

• náš dnešní cíl – ABERSOCH – z fotek známé barevné domečky na pláži – pláž je narvaná i večer, je tam milion lidí a domky sice jsou, ale vůbec ne tak barevné jako na fotkách

•  Terezku tato asi 2km vycházka zcela zmáhá

• CAERNARFON – obří hrad – Tom jde na obhlídku, Terezka v autě tiše trpí

• Nocujeme na parkovišti u dálnice (poté, co jsme nedokázali nalézt stromeček pod lavičkou, kam nás vedla navigace). Za parkování přes noc chtějí 6GBP, ale nefunguje automat…. Smůla J

28.7. (pondělí)

• ranní přesun do Conwy – snídaně stylově na parkoviště pod hradem – prochajda městem

• nejmenší dům Velké Británie

•  mají tu sociální záhonek  - „Free food -  help yourself“ – zeleninka na křižovatce

• přejíždíme do Llandudna, kde kdysi ůsobil pan Kachna, neb je Terezka choroba, omlouvá to naši lenost – platíme 2,5GBP za mýtona Scenic road a vyvážíme se autem až na vrchol Great Orme (tam jezdí i tramvaj a lanovka s kabinkami, co vypadají jak T1)

•  mají tu i lyžařský areál!! Právě probíhá výuka lyžování – stylem hopsání, aby se to po tom umělém povrchu vůbec trošičku rozjelo.

•  umělý sníh je i na chaloupce, co na dálku vypadá jako zašlá kožešina

• přesouváme se do Betws y Coed – outdoorového Špindlu Walesu, objednáváme si Fish a chips

• nocujeme na parkovišti u singltrailu (Marin)

• Terezka v noci křičí: „Ojojoj! Stop! Stop!“ Neznámo proč … J

29.7. (úterý)

• Terezka stále válčí se srajdou, proto volíme velmi pozvolné tempo na cyklovýlěte (trail Marin – 29,5km)– trochu nám mží a ke konci už i trochu prší

• schováváme se v čajovně v drnové chajdě za kamenným mostem – je to úplně kouzelná chajdaloupka s 1000 vycíděných měděných hrnců

•  dáváme si pravé anglické thééé s mlékem a místní dobroty

• nocujeme opět na parkáči u trailu

30.7. (středa)

• přejíždíme do Penmachno Trails (30km) – kdo stavěl tenhle trail, to byl echt pitomec – pořád to bylo jen do kopce , žádný výjezd nebyl ulehčen energií ze sjezdu

•  technické, kamenité, náročné

• Terezka pořád nadává, Tom vybalancoval pád z mostku a zapíchl se předním kolem – oba nás ta kola už vůbec neposlouchají

• je čas na turistiku pěší – přesouváme se do hor pod Snowdon

• pan majitel v kempu (12GBP) nám dává velmi užitečný tip, abychom jeli další den do sedla busem a ne autem!

31.7. (čtvrtek)

   SNOWDON

• 8:15 čekáme netrpělivě  na Sherpa Shuttle a doufáme, že jsou školní prázdniny – jsou!!

• za 3GBP jedeme na Pen-y-Pass, pro výstup volíme Pyg Track – buldozeřím (pomalým, ae vytrvalým tempem) zesměšňujeme všechny, co na začátku vyběhli jak laňky

•  doufáme, že se mrak nad vrcholem rozplyne… posledních pár set metrů se v mraku zimou asi rozplyneme my.

• před dobytím vrcholu volíme hospodu – jsme tam ze všech nejdéle (vrchol přeci počká) – mezitím přijedou tak 4 vlaky turistů.

• sestupujeme Miners Trackem (magistrála kolem jezer)

• v Pen-y-Pass stojí dvoupatrák – Tom by si přál jet dvoupatrákem – jedeme v druhém patře v 1.řadě

• nocujeme opět v kempu

1.8. (pátek)

• plánovali jsme výšlap na Glyder Fach a Glyder Fawhr, ale od rána prší – nehecnem se a vzdáváme to

• do 13:00 se válíme v autě a pak se přesouváme do Llangolenu, kde navštěvujeme místní viadukt Ponthyclif 

• míříme do Llandegla bike centra – zamykají u parkoviště bránu, tak musíme do kempu

2.8. (sobota)

• slovy klasika – chčije a chčije

• při placení noclehu podléháme a necháme se zlákat na echt britskou snídani

• přesouváme se na parkoviště u odbočky k bikecentru – vyčkáváme, co počasí

• přestává pršet – jedeme na kolo – po prvním okruhu dáváme dlabanec a jedeme ještě jednou – deštík vytvořil louže a bláto (naše první ve Walesu)

• je to nejlepší singltrackování tady, jsme mokří, zablácení, super spokojení

•  oblečky házíme do plastového pytel, okoupem se vlhčenými ubrousky, omódíme a odjíždíme

• nocujeme na parkovišti u dálnice v okolí Chesteru – pán a paní a dva obří psi hrají 4hodinov divadlo pro nás a celé parkoviště. Snažili se donuti velepsa, aby nastoupil do auta.  Jemu se nechtělo. Tom šel pomoct se salámem – neuspěl!

3.8. (neděle)

• frčíme Anglií dál – OXFORD – oběhli jsme koleje, dali kávičku a frčíme dál

• špacírujeme asi 10 km po bílých útesech doverských až k majáku a zpět.

• Překvapíme celníky v přístavu, že se z našeho šedého auta vyklube camper, žádný paš nám nenašli, jsme vpuštěni na loď a vracíme se do Evropy.