Prázdná místa v Tomově služebním voze směřujícím k Wolfsburgu už jednou vybízela k idylickým romantickým představám o parádním výletu matka a syn, vše zalité sluncem, radost na všech frontách, zážitků plno...
Ano, zážitků bylo tenkrát plno a to bylo asi tak všechno! (netušíte o čem mluvím, mrkněte tady, jak mi jeden malý trabant zničil celý výlet a jak jsem se já zapřísáhlý abstinent málem ožrala jedním Radlerem) Proto jsem si tentokrát radši jen vykoumala, kam v Drážďanech, nic si neplánovala, růžově nemalovala a morálně se nachystala na očistec...
Nádraží v Pirně, to už je klasika. Tentokrát jsme ale nasedli na vlak opačným směrem než minule, zapomněli v celé té roztržitosti označit jízdenku, kterou stejně asi nikdo nekontroluje, Matěj ihned po vstupu do vlaku uhranul dvě dámy středního věku: "Oh, süß!" A já jim asi ihned poté zavdala příčinu debaty (možná i klepání na čelo), když jsem Matěje čapla pod paž a hnala se s ním zase ven označit ten lístek. Akorát ty dveře nás už nepustily, neb jsme se vzápětí rozjeli. Takže až o dvě stanice dál jsem opět s Matějem v podpaží vystřelila z vlaku, označila, nastoupila a jelo se dál!
Vystoupili jsme před devátou ranní na Dresden Mitte a cestou necestou přibližným azimutem mířili ke starému městu a hlavně Dopravnímu muzeu (Verkehrsmuseum Dresden). Abychom z toho drářďanského špacíru aspoň něco měli, protáhla jsem mládežníka parkem v Zwingru. Bylo mu to srdečně putna a zajímal se jen o to, kdy už konečně budeme v tom muzeu. Před muzeem už čekala banda dětí se svými pedagogickými dozory. Matěj se nenechal zastrašit stářím dětí a některé pro jistotu hned poprskal, případně zmáčknul a doufám jen že v nějakém mnou nestřeženém okamžiku neštípnul nebo nekousnul (má teď takový období.... jak se kulantně říká).
V muzeu toho mají dost. Oddělení aut, vlaků, letadel, lodí, měnící se expozici, svět mašinek a pak (HLAVNĚ - KVŮLI TOMU JSME TAM JELI, samozřejmě) veliké dětské vnitřní hřiště se silnicemi a odrážedly (auta, autobusy, motorky, vlaky)!! Takže ráj! Od půl 12 do půl 3!!!
Akorát asi soudruzi z NDR udělali trochu chybu, když dětské patro umístili až nahoru do druhého nadzemního podlaží a záchody nechali pouze v přízemí a ještě navíc pošetilci ani nepostavili výtah! Třikrát jsem běžela po schodech dolů s Matějem v náručí.
No, a to bylo celé! Čtyři a půl hodiny v dopravním muzeu, cesta vlakem, kilometr tam, kilometr sem, všechno v nečekaném poklidu! Tak hlavně abych se zas nezačala na příští výlet v rámci Tomovy služebky třeba těšit a v návalu pozitivních zážitků si zas nevysnila nějakou tu idylku... :)
------------------------------------------------------------------------------------------------------
PRAKTICKÉ OKÉNKO
Dopravní muzeum - https://www.verkehrsmuseum-dresden.de/cz/ - se nachází v centru na starém městě hnedle vedle Frauenkirche. Krom pondělí mají otevřeno každý den od 10-18. Vstupné za dospělce 9€, děti do 5ti let zdarma. Občerstvovací možnost uvnitř téměř 0 - dva automaty. (když přijedete s kartou, je to celkem na prd)
kam jinam (vygoogleno, zatím neozkoušeno):
- velké hřiště v parku na Wallstraßse
- vnitřní hřiště včetně lezecké stěny v rámci outdoorového obchodu Globetrotter na Prager Straße
- Muzeum smyslů (muzeum pro děti jako součást Muzea hygieny)
- obrovský park s parkovou železnicí (Dresden Parkeisenbahn), kde se nachází také ZOO, botanická zahrada, Gläserne manufactur (skleněná továrna - na auta), palác, loutkové divadlo, letní divadlo, hřiště, jezírka...
- Muzeum Karla Maye v Radebeul
- v předvánočním čase výstava na téma Tři oříšky pro Popelku na zámku Moritzburg. Dokonce tam Libušku s Trávníčkem promítají i v češtině za 4 eura
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za komentář moc díky!!