TENKRÁT NA NZ: A pracujeme dál!!!!

A pracujeme fest!! Dneska jsme si na úvod další pracovní činnosti dali rovnou 10ku a půlku!! To bude peněz.. 

Když jsem se konečně Glenovi v pondělí dovolala, už si nás dokonce pamatoval (nemusela jsem vysvětlovat, že nejsme z Německa a že jsme se už viděli) a hned na mě vyhrkl, že nám vlastně zapomněl zavolat. Dohodli jsme se na druhý den v 7:30 u něj u kanclu. Ale za chvíli změna, že ne, že nás čeká thinning. Thinning je bohulibá činnost, na jejíž kvalitním provedení záleží následná úroda jablek.  Tedy… jedná se o oškubávání jablíček ve velikosti od olivy až po pingpongáč tak, aby z každého trsečku rostlo jen jedno jablíčko (zbylých třeba 5 se ulomí), aby nad vrchním drátem nerostlo nic (tam se orve všechno) a aby na stromečku nerostlo nic, co je menší než větší oliva. Zdejším sadařům záleží na kvalitě nýbrž kvantitě, tedy ve prospěch jednoho jablíčka se zbylých 30 oškube.

No a to je naše práce na nejbližších pár týdnů…

Tenhle týden jsme placeni hodinově, takže žádná dřina. Ale příští týden se náš výdělek stane skutečně tvrdě vydřeným. Budeme placeni na kontrakt, to znamená, že dostaneme zaplaceno za počet stromečků, co orvem. A to se asi budeme ohánět!!

Teď jsme zase doma v Anderson parku, který ostatní ododávkovaní baťůžkáři ještě neobjevili (a to jsou úplně všude) a Tomášek vaří. Dneska budeme mít nudle s uzeným, zeleninou a vajíčkem! Včera jsem vyvářela rizoto na kari s uzeným (zakoupili jsme rodinné balení o váze 900g) a večeřet ho budeme zřejmě ještě zítra (dnes jsme už i obědvali). Takže vidíte, pozměnili jsme jídelníček, ale fazole s kukuřicí máme pro jistotu v záloze!!

Zážitek dne (Tom):

Vařím si tak ty těstoviny a najednou přijde přes trávník bosá Zélanďanka a ptá se mě, zda-li tu kempujeme, tak neváhám a zatloukám. Sice tu zákaz nocování není, ale pro jistotu zapírám, co mi síly stačí. Zase mi něco povídá (dle mého názoru mi říkala něco o venčení psů a že jí tady vadíme) a tak předávám slovo Terezce. Po chvíli hovoru začínám chápat pointu rozhovoru a dozvídám se, že se k nim máme přijít osprchovat, že nás tu vídá často a budeme u nich vítáni. Tak si tak říkám, teď už s ručníkem kolem krku, že by to nebylo špatný, a že jako poděkování vezmeme naše výborné těstoviny (mimochodem jich je nějak moc a nesnědly se, takže jsme je smíchali s rizotem a vypadá to na obědy až do pátku, teda pokud s nimi nebudu odměňovat za sprchu). Za chvíli ke mně míří zrzavý chlapík (celej Jarda) opět bez bot a celé pozvání do sprchy potvrzuje a ještě jednou ukazuje, do kterého baráku jít na sprchu, záchod a kdoví co ještě (sem tam jsem mu něco nerozuměl – flákám teď to čtení dětských knih). Takže uvidíme, co z toho bude. Dnes to zkoušet ještě nebudeme.

Vysvětlení:

• Buď to jsou další velmi přátelští kiwáci (něco jako ta paní v té rezervaci s velkýma stromama, která tam venčila své Indy a s námi se chtěla taky o všechno podělit, atd.)
• Nebo to je nějaká sekta
• Je to domov pro nějaké blázny a oni nás chtějí dostat mezi sebe
• Paní na mě dost mrkala, takže ………… :)

Celé se to dozvíme, pokud to vyzkoušíme. O všem budeme samozřejmě informovat

… týden plyne a my stále nejsme schopni své příspěvky zveřejnit..

Takže jsme zjistili, že přesto, že se zatím u této práce moc nenadřeme, fakt nás vůbec neba… Možná snad i zlatý dýně!

Avšak co hůř, od pondělka pojedeme na kontrakt a budeme se muset sakra nadřít a sakra ohánět, abychom si vydělali aspoň to, co za hodinovku. Babka Don nám totiž řekla, ať si spočítáme, kolik oškubeme velkých stromů, kde musíme z obou stran lézt na štafle.. a je tam děsně jablek a děsně listí, stromů, o kterých mluvila, že jsou tak za 3 dolary jeden, za hodinu. Tak jsme spočítali a babka Don řekla, že stromy budou za dolar a půl!!!!!!!!!!! (My jsme jí nic neřekli, ale makaví Němčíci se asi chtěli pochlubit….). Takže asi tak.