úterý 24. července 2018

AŽ TAM, KAM NESAHÁ TELEFONNÍ SIGNÁL - ZA SNĚŽNÍK POD SKÁLY

Po dvou dnech na bruslích okolo Lužických jezer nám zbývaly ještě další dva dny květnového svátkového volna. A co s nimi? Tomovy kotníky tvrdily něco o tom, že brusle asi už ne, tak jsme sbalili Vendelína a zajeli si domů pro kola. Večer si Tom vzpomněl na kemp, kde chtěli s chlapci prochlastat celý víkend, ale na to ten kemp zrovna vhodný nebyl. Konec světa, lesy, skály, žádný signál! "Tam někde za Ústím..." Nakonec se z toho vyklubal kemp Pod Císařem kousek od Tisé a Děčínského Sněžníku.





DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK

Na ten jsme si vyfuněli hnedle po příjezdu do kempu. Tomáš to navzdory staré krvi (neptejte se ;) ) zmáknul i s 30kg návěsem k obdivu všech přítomných. Od rozhledny jsme si to odsvištěli na oběd na Kristin Hrádek, kde údajně měly být zvěřinové speciality a dětské hřiště. A bylo vše. Matěj náš oběd prospal a když se probral pronesl svým zvonivým hláskem na účet právě odcházejícího trempského vlka, že to je divnej pán... Asi jsme ho neměli učit spojení "divnej Peugeot".










Po telefonní cestě lesem a prďákem klesákem a prďákem stoupákem jsme dojeli až na hranice a po doporučení místních domorodců, co s námi seděli u stolu, jsme se zajeli mrknout až do Rosenthalu, odtud už pěkně po dně údolí až před české hranice a do kempu. Mezi kupou lezců se tam objevili i Fugasovic, tak jsme trochu zdrbli Martínka (haháááá).









TISKÉ SKÁLY

Sváteční den patřil skalám. Naložili jsme Matěje do krosny a odpochodovali s ním k Turistické chatě, kde jsme, jak řekl později Matýsek, u "veselý pani" zakoupili vstupenky do skal. Malý okruh Mates proběhl sám, prolezl jeskyně a tunely, vyškrabal se na kupu schodů, "seskákal" (on stále nezná mechaniku skoku a netuší, že něco takového existuje) kupu schodů, až na začátku kaňonové části velkého okruhu ztropil takovou scénu (že chlapečci nechtějí ty bagříky a auta, co si s nimi hrají a nemají je rádi!), že byl zase naložen do krosny. Do pěti minut vytuhnul.














V kempu mezi horolezci jsme si dali čočku s vejcem, sedli do auta, až někde u Děčína chytili signál a jeli domů.
Krásně tam bylo na tom konci světa!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Za komentář moc díky!!