Výlety Bohouše a Karla : KDYŽ JE NA KOZÁKOVĚ NARVÁNO, VYRAZTE NA KOZLOV

středa 22. ledna 2020

KDYŽ JE NA KOZÁKOVĚ NARVÁNO, VYRAZTE NA KOZLOV

Co s načatým novým rokem, řekli jsme si na Nový rok. Nebyli jsme v horách, nýbrž doma, ale doma jsme zůstat sedět rozhodně nechtěli. Tak kam bychom mohli... "Co třeba na Kozákov? Dneska by mohlo být i něco vidět... A třeba to tady po těch cestách s kočárem půjde, co?" ... řekli jsme si a jeli...

...jak serpentýny ubíhaly, my se pomalu kroutili blíž a blíž k vrcholu, přibývala zaparkovaná auta podél silnice a zejména lidé vlevo vpravo se houfovali přímo řadou geometrickou. Co se tady děje, co tu všichni dělají? Hmmmm, že by třeba nějaký Novoroční výšlap na Kozákov? Kdo by sem chodil?? .... no, třeba polovina Liberce, celé Semily a Turnov :) Ano, letos to byl asi již 42. ročník tradičního výšlapu na Kozákov. My jsme zaparkovali úplně na pohodu nahoře na parkovišti u rozhledny (což nás vzhledem ke všem těm autům podél silnice cestou nahoru dost překvapilo), probudili chlapečky, toho mladšího nacpali poprvé do chariota, toho druhého uplatili banánem, aby nebyl po probuzení tak protivný, a vydali se na vycházku. Tu jsme asi tak po 500m ukončili rozhodnutím, že to v tom lese bude patrně klouzat ještě víc než doposud a že to tím pádem nebude na kočár ani náhodou, a že si asi radši vymyslíme jinou destinaci k výletu. S velkou slávou jsme zase chlapečky i kočár naložili do auta a vyrazili jinam.

Výlet na hrad Kozlov jsem měla v merku už delší dobu. Jestli bude "kočár friendly" jsem neměla nejmenší tušení, ale což, ať žije dobrodružství, kočár chariot a tátovy svaly.

Na druhý pokus jsme našli vhodný výchozí bod s parkováním pro auto - vesničku Pohoří. S velkou slávou jsme se vydali znovu na výlet.

Nikde ani noha (však byli všichni se svýma nohama na Kozákově). Došli jsme k zamrzlému rybníčku Vústra a od něj přímo lesní autostrádou pokračovali po žluté dále k hradu. Za pravotočivou zatáčkou autostráda skončila a přišly schody. Tomáš je silák, chariot po jednom předním kole dobře jede, takže sic poněkud zafuněn, zdolal Tom i s Filipem v kočárku výstup bokem schodů celkem v pohodě.

Dobyli jsme Kozlov. Z fotek na mapách to tam vypadalo dobře a lákavě a jako dělané pro letní výlet za dobrodružným lesním noclehem a realita vypadala ještě lépe. Tak uvidíme, třeba to jednou klapne.

Pokračovat dál po žluté s kočárkem po schodech na hrad a po vytesaných schůdcích ve skálech nebylo už ani v Tomových silách, proto jsme zvolili návrat vyšlapanou lesní pěšinou, která nás vyvedla nad rybníčkem Vústra. Naházeli jsme pár šišek na led, abychom si poslechli, jak to pěkně rezonuje a pelášili zpátky do kopce do Pohoří k autu.