Jak tomu tak u nás bývá, z plánování dopředu máme většinou osypky. Při představě zamluveného ubytování dlouho dopředu se o nás pomalu pokouší tik v oku. A tak se stalo, že bylo asi měsíc do jarních prázdnin a my neměli v plánu nic! Jediné, co jsme věděli, bylo, že rozhodně nechceme být doma.
Sbalili jsme děti...vysadili je u babičky a dědy, sbalili jsme si pár švestek, peřinky a Vendelína a vyrazili po nekonečné bacilové zimě, co přešla plynule do bacilového jara, na víkend pryč! Sami!! Do Českosaského Švýcarska!
„Výchozím bodem je samozřejmě svatba. No a potom už jsou jenom samá pozitiva a sociální jistoty. První dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, pak již výše zmíněný automobil, zde se stávám zástupcem ředitele, druhá dovolená v Jugoslávii, druhé dítě.”
(Hájek, Jak básníkům chutná život)
