čtvrtek 8. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Víkend na krku… počasí se kazí…

5.-7.11.



I přes to, že jsme úplně na druhým konci celého velkého světa, některé zákony tady fungují úplně stejně jako na polokouli severní (hovno padá od prdele dolů – Tomáškův moudrý příspěvek do mého vyprávění). Zejména zákon schválnosti a ošklivé počasí o víkendu!!




sobota 3. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Dům od domu

3.11.

Velký den. Návštěva agentury Picknz, volání Glenovi a Terezčin pohovor ve velmi luxusním apartmá. V Picknz si nás paní, co jí ukrutně svědil frňák, a která si ho před námi neohrabaně drbala, dala do počítače. Prý se ozve, až vypukne sezóna. Zatím je prý málo slunce a nic nezraje. Glen práci má, máme se ozvat odpoledne (odpoledne nebere telefon).



pátek 2. listopadu 2018

TENKRÁT NA NZ: Oceán

02.11.2010 

Tak už víme, jak teplá je voda v oceánu!!!

To jsem si tak ráno zašla na toaletu za kamínkový val na kamínkové pláži, abych tam přičapla a nebyla tak vůbec za tím valem vidět. Škoda jen že při mém posledním přidřepu se voda přilívala stále víc a víc… Přes to, že jsem si očíhla, kam dosáhla poslední vlna a stoupla si značný kus před, se najednou taková jedna mocnější přihnala…. A já s kalhotami na půl žerdi, po kotníky ve vodě se snažila vlně prchnout!! Tatam byla má nenápadnost a Tom málem umřel u auta na smích!!

Ale nebylo to zas až tak moc studený!!!




Odpoledne, když jsme objeli všechny sady, kde nebylo ani živáčka a zaměstnávací společnost na trhání Pick NZ měla akorát 15minut po úředních hodinách, jsme zajeli za chlapcem jménem Kuba, co tady už je na Zélandu rok a za týden se vrací domů. Kvér nám na něj poslal číslo, že nám dá určo nějakého tipa. Požvanili jsme a my vyrazili očíhnout Ocean beach, jestli to tam je tak pěkný, jak Kuba říkal. Bylo!!! Již připravená – s kalhotami vyhrnutými až nad kolena a oblečená jako člověk jsem vyrazila poráchat se do vlnek. Nevím, jak se to tak mohlo stát, ale v místech, kde byl pořád i při vlně jen 1cm vody, bylo najednou tý vlny asi půl metru.. a já ten den již podruhé prchala ven z oceánu s kalhotami durch až k zadku.

Ale taky to nebylo studený!!!!!









Zase nás našel místní velice převelice černý Maor ochránce pořádku. Jelikož už tentokrát byla tma a my rozespalí, budil ještě větší hrůzu. Slušně nás požádal, jestli bychom si mohli zaparkovat o parkovišťátko vedle, že tady bude zavírat přístup řetězem a my bychom se ráno nedostali ven (asi neví, že naše starty jsou pomalejší a když my vstáváme, už je celý Zéland čile na nohou a řetěz dávno dole). Ještě nám slušně poděkoval, že jsme se ráčili přeparkovat!!!

Asi jsme se zapomněli zmínit, což je převeliká chyba, jakou jsme měli o víkendu zmrzlinu!! Šli jsme se optat na jahodovou farmu, jestli by nás třeba nechtěli… a oni třeba nechtěli… Ale měli tam stánek se zmrzkou , tak jsme si rozhodli osladit život. A ta byla!!!!!! Ke kopečku vanilkový zmrzky z vaničky, přimíchala panií kelímek nasekaných namražených jahod, hodila to všechno dohromady do míchacího stroje a pak to z tohohle přístroje ještě natočila do kornoutku!!! No bájo!! Ještě taky měli boysberryovou (něco mezi ostružinou a malinou… ale český název mi zcela uniká) a malinovou .

středa 31. října 2018

TENKRÁT NA NZ: Tak co je nového??

30. – 31.10.



Víkend v oblasti Hawkey’s Bay vypadal nadějně. Jen to počasí zklamalo a ranní probuzení v našem novém domově u majáku bylo pěkně deštivý. By tam ani kočkopsa nevyhnal. No, ale nejsme žádný zdechliny a vyrazili jsme po stopách kešek. V plánu jich bylo asi 15, z čehož jsme jich našli 12. Dvě už jsme nestihli dojet a jedna byla moc daleko od silnice a venku začínaly padat trakaře nebo co to bylo. Každopádně při lovu kešek jsme potkali několik zajímavých a jěště o něco zajímavějších míst. Tak například Chinese Gardens (S39°37.919’, E176°50.727’), která je v Hastings v krásném parku. Je tu plno čínských domečků, kytiček, stromečků a mostů. Další zajímavostí je Otatara Park Historic Reserve (S39°32.993’, E176°49.789’).