pondělí 28. srpna 2017

NAŠE TATRANSKÁ VÝZVA ... 3/3

GOFRI!


Gofri, neboli obrovské křupavé slaďoučké vafle s kupou šlehačky a ovoce ... to bylo asi tak to jediné, co v nás zanechalo pozitivní dojem z návštěvy polského hlavního města zimních sportů Zakopaného.  

Když si takhle bádáte v hlubinách internetu, všechny ty články vypadjí děsně lákavě. To bude úplně idilické, říkáte si. Horské městečko s tradičními dřevěnými domečky, krása střídá nádheru.




Jenže nikde na těch fotkách nejsou ty šílené davy a ty šílené stánky nebo zcela neidilické moderní domy a čurbes kolem. Takže jsme si spíš připadali jakv přelidněném lunaparku. Přelidněné bylo Polsko už od hranic se Slovenskem, kdy podle silnice stály téměř nepřerušované kolony zaparkovaných vozidel. Jak to muselo vypadat u Morskieho oka, kam protijedoucí autobusy valily jeden za druhým asi tak polovinu obyvatel Polska, to jsme si snad radši ani nechtěli představovat!  Jsem holt trochu nesnášenliví k davům turistů, takže tento výlet bohužel nebyl z našich oblíbenějších. Ale gofri, ty jsou pořád nejvýbornější, to zas jo!!!

Tady jen pro předstvu, jak to v polsých Tatrách chodí...KLIK... kam se hrabou davy lidí u Zamkovské chaty...


NA VRCHOL

Ke zdolání posledního úkolu Tatranské výzvy jsme zvolili snad ten nejsnáz dosažitelný vrchol. Predné Solisko. Pro úsporu času, kdy se bude Matěj nudit v krosničce, jsme zvažovali, že jednu cestu absolvujeme lanovkou. Nakonec se počasí netvářilo zrovna přívětivě, takže jsem chvíli i přemýšleli o tom, že půjdeme ten ještě nepoužitý zpáteční lístek (ano, radši jsme koupili rovnou zpáteční, neb byl asi jen o 2€ dražší než jednosměrný) vrátit a nikam se nevydáme. Ale nevzdali jsme to a cestu nahoru na horu riskli. Zbaběle tedy lanovkou. Posilněni z chaty pod Soliskom jsme vyrazili prudkým stoupákem těch pár vzdálenostních stovek metrů k vrcholu. (842m, převýšení 264m).






Za tak krátký výlet jsme však stihli vymyslet podnikatelský záměr! 3€ za jednu fotku Matěje v krosně, 2 fotky pak za 5€! :) Myslím, že bychom si vydělali za tu jednu cestu na vrchol balík. Normálně si ho lidi nestydatě fotili! Kdo si ho nefotil, ten mu hlasitě záviděl a provolával závistivé výkřiky typu: "Ten se má, tomu se to jde nejlíp...!" A Matěj, aby ještě jejich závist podpořil, radostně vykřikoval a kopal zvesela do krosny a ďábelsky a potměšile se na závistivce smál!





I tak ho patrně výstup vyčerpal, takže cestou dolů k lanovce to zalomil a i tu cestu lanovkou prospal!





Žádné komentáře:

Okomentovat

Za komentář moc díky!!