ChaluPAŘENÍ - VÝLETOVÝ NÁŠUP ŠLUKNOVSKÝ VÝBĚŽEK

Ve městě vedro, hic, pařák, prostě hnus! Tak jsme si sbalili švestky a přesunuli se na chalupu! Jako na potvoru během Tomova pobytu vedra ustala a začalo pršet. Aspoň se mohl zodpovědně starat a chalupní vodohospodářství a doplňovat bazén dešťovkou, aby ani kapička nepřišla na zmar.

Ale jedny buřty jsme si opéct zvládli, na jeden výlet se počasí udobřilo a i v dešti jsme si našli aktivity v Krásné Lípě.

SLOUP

Prohlédli jsme hrad, Matěje asi 1000krát napomenuli, aby nešoupal nohama (dokonce si to nechal zapsat i do výletního deníčku!) a vydali se se zastávkou na oběd na NS Sloup. Matěj vyhopsal celou kupu schodů k Samuelově jeskyni, dokonce jsme se s ním vyškrabali i na "střechu" Samuelova skalního bytu a ten výhled byl parádní. Další zastávka byla rozhledna Na Stráži a Vyhlídka na Medvěda. Lesní divadlo Matěj probíhal skrz naskrz a Tomáš se ho skoro marně snažil dohonit, ale povedlo se. Výlet jsme zakončili návštěvou Mňau kafé, kde na zahradním dětském hřišti Mates vyškolil dvě holčičky (co si pro ně i došel do kavárny, aby s ním šli ven), co je a co není sekací traktor! Holčičky byly asi tak 2x tak starší, ale i tak jejich argumenty byly utlučeny naším traktorovým odborníkem.

DŮM ČESKÉHO ŠVÝCARSKA 

Co v dešti?? Do Krásné Lípy. V infocentru mají pěknou exhibici věnovanou národními parku s inetraktivními prvky, které zaujmou už i prťata, jako Matěj. Simulace letu létacím balonem, větrný mlýn, jezevčí nora, tah lososů, archeologické vykopávky, kino a další. Břuch jsme si nacpali v restauraci moderního komplexu Lípa a kafíčkem to završili v nejstarším domě ve městě na náměstí vedle čokoládovny!

KYJOVSKÉ ÚDOLÍ

Na chalupě jsme s Matějem osiřeli, ale výletit rozhodně nepřestali. Zapřáhla jsem za kolo kočár, do něj usadila Matěje, na kočár přimontovala Matějovo kolo (to abych to neměla těžký jen tak standardně) a vyjeli jsme do Kyjova. Cestou jsem se chtěla stavit v Lučním baru na kraji Krásné Lípy, ale při pohledu do toho krpálu, co vedl od hlavní, jsem si tento vrcholově sportovní kousek ráda odpustila. V Kyjově Matěj nasedl na svůj odstrkovací velocipéd a velmi pozvolným tempem jsme dojeli až k Turistickému mostu (celé 3,3km). Poobědvali jsme, Matěj byl usazen do kočáru a já zabrala do kopce ve směru na Vlčí horu. Se stále spícím Matějem jsem vyžízněná a vyhladovělá zaparkovala u Nobilis Tilia - výrobny, prodejny přírodní kosmetiky a čajovny! Frnci šmrnci posezeníčko a občerstveníčko.

Cestou zpět na chalupu jsem prostě musela Matějovi přibrzdit u Tří studánek, aby viděl, kde jeho matka trávila své pubertální prázdniny, ale moc ho to nenadchlo. Ještě že měl s sebou bagr, kterým mohl bagrovat štěrk, a já svačinu, kterou slupnul.

LUČNÍ BAR

Na kole jsem to odpískala, tak jsme tam s našima, co přijeli na víkend, přifrčeli na frajery autem! A Luční bar předčil všechna očekávání. Byla jsem v Lesním baru v Jeseníkách, který byl parádní. Tohle bylo luční a ještě k tomu děsně stylový. Samoobslužný bar s kádí, kde se dá večer cachtat v teplé vodě, s okrasným jezírkem, ohništěm, grilem, sporákem, kempovací loukou a dokonce i pisoárem :) Paráda! Snad to bude pánovi fungovat!!

JEDLOVÁ A TOLŠTEJN

Moc dlouho jsme po odjezdu rodičů na chalupě sami nepobyli a přijela za námi Marťa s Natálkou. Holky končily šestinedělí a bylo potřeba v kočárkových procházkách trochu přitvrdit. Vyšláply jsme si do Krásné Lípy na pivko do pivovaru Falkenštejn a zpět. Celkem skoro 14km. Marťa si u toho střihla kojení na dece u cesty a já svou premiéru v bosonohých botách, co jsem dostala v polotovaru k narozkám a co jsem si den předtím večer uševcovala (ušmodrchala). Všichni přežili!

Druhý den na to jsme se pro změnu protáhly v chůzi do kopce a vytlačily kočáry až na Jedlovou. Byla jsem tam mockrát a vím, že to je do kopce, ale že takhle do kopce, kdy už tlačíte kočár na natažených rukách a tělo se zemí svírá úhel skoro 45°, to jsem netušila.

Marťa s Natálkou po dobytí rozhledny odjely domů a my s Matějem už bez kočáru vyšli na Tolštejn omrknout, jestli tam třeba nebude hodný loupežník Vilda osobně. Nebyl, ale v žaláři měl zavřeného rytíře, který byl zaručeným spouštěčem Matějovy paniky.

RYSÍ STEZKA A ROZHLEDNA RŮŽENKA

Po rally jízdě na Mezní louku, kdy jsem byla dost ráda, že je tak brzy ráno a nikde nikdo nejede, takže se o tu uzoučkou silničku nemusím s nikým dělit, jsem zaparkovala mezi prvními na Mezní louce. Na rozdíl od většiny ostatních jsme s Matějem nevyrazili na Pravčickou bránu nebo lodičky do soutěsek, ale zapluli jsme do lesa na Rysí stezku hned kousek od parkoviště. V lese jsme byli téměř sami a zkoušeli celkem nadšeně všechny aktivity na naučné stezce, co nebyli rozbité. Matěj byl nadšen, pak zase na odpočívacích lavicích zcela v klidu způsobně posvačil, načež prohlásil :" Už dem za autem... už mě ten les velkej nebaví!" A bylo. V infocentru si Matěj sám vyžádal samolepku do deníčku a razítko, o jehož zachování při životě projevila slečna prodavačka dost významné obavy, poté, co Matěj rozjel svůj pošťácký úřad.

Cestou zpátky jsem se ještě chtěla stavit omrknout vzhledově dost unikátní rozhlednu Růženka v Růžové. Trochu smutný je, že já stará růžovka neměla ten den ani kus růžové... :)