Od mala mám Český ráj za rohem, teď dokonce za silnicí a tak nějak to člověk bere jako samozřejmost a výlety tam jako jen takovou "nouzovku", když neví zrovna kam. A pak se toho v albech nastřádá a tady ani zmínka. Tak to vezmem pěkně z gruntu, ať je to tu pěkně všechno po kupě.
DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY
Kdysi v dubnu já a Matěj v krosně. Z Krásné vyhlídky jsme si to přes vyhlídky a Drábské světničky vyšlápli až na Klamornu, Píčův statek (to jako skutečně!), pak zpátky a po červené až do Příhraz a po děsně moooooc schodech zase zpět.
V říjnu vyrazili Tom s Matějem.
RIEGEROVA STEZKA
Když jsem kdysi visela v Semilech na feratě, chodníčkolávka na druhém břehu Jizery působila děsně interesantně. Bohužel je v reálu trochu kratší, než jsem si myslela, ale i tak nabízí pěknou prochajdu. Podél vody jsme došli až do Spálova, dali si v restauraci nanuka a pak po modré pokračovali k Myší skále a dál zpátky k autu do Bítouchova.
MALÁ SKÁLA - NA VRANOV A FRÝDŠTEJN
HRAD ROTŠTEJN, JESKYNĚ POSTOJNA, KLOKOČSKÉ PRŮCHODY
Spolu s panem kastelánem z hradu Rotštejn jsme vyfuněli na hrad, vynesli pár PETek s vodou a vyslechli si rozverné povídání o hradě, kde žije i kočka Klokočka. Odtamtud jsme si to všichni pěkně štrádovali (co noha nohu sune) až nad rozcestí nad Klokočskými průchody. Nacpali si pupek obědem, Matěj byl uložen do krosny, takže průzkum jeskyně Postojna akorát prospal. My pak mohli trochu šlápnout do kroku a přes Zdenčinu skálu jsme udělali okruh, aby se mladý pán zase kus před Klokočskými průchody vzbudil a pěkně po svých zdolal schody v průchodech a došel až na parkoviště.
BESEDICKÉ SKÁLY
Podzimní odpoledne ve skalním labyrintu u Besedic!!
DRHLENY - ROZHLEDNA ČÍŽOVKA
Auto jsme nechali v Drhlenách, kolem rybníku, co mi v dětství připadal rozhodně větší než teď, jsme došli skoro až na jeho zadní konec, tam pak lesem s velkým množstvím zastávek na šťourání "klacíkem" v čemkoli vystoupali až na Čížovka, kde byla konečně otevřená relativně nedávno postavená rozhledna. Vítr funěl, špička se nakláněla, my se trochu báli a skleněná vyhlídková plošina nabízela zážitky jen těm otrlejším z nás :)
RUMCAJSOVA JESKYNĚ
První pokus o pokoření Rumcajsovy jeskyně skončil tak trochu nezdarem a stejně jako velcí alpinisté jsme museli výstup ukončit a navrátit se do základního tábora, aby naše životy zůstaly zachovány...
Nejdřív nám výšlap trochu komplikovalo Matějovo ochutnávání sněhu co 10 metrů. Když už jsme se trošku rozešli, Matěj mocně šlápl a hluboká louže maskovaná sněhem a ne příliš pevným ledem ukončila náš výlet! Dítě durch, zima kolem, Rumcajsova sluj musela počkat do jara...
To už bylo trochu tepleji, v Jinolicích v kempu se začínali sjíždět první osadníci v sezonních karavanech a my se vydali na pokus číslo 2! A došli jsme! V jeskyni byl dost čurbes, všechno rozházený. Ale nad ní na vršku zříceniny hradu Brada, odkud byly výhledy kolem dokola jedna báseň, jsme si u sváči spravili výletní chuť (já)! Zpátky jsme to vzali ještě přes vyhlídku Václava Čtvrtka, která teda není zrovna babyfriendly a pak už lesem zpátky k autu.
pokus číslo 1, nad šipkou ochutnávač sněhu |
výstup na Bradu |
VALEČOV A SKALNÍ SVĚTNIČKY
To byl fajn dopolední výlet... teda do té doby, než se Matěj vzteknul a chytil ho amok :)
Skalní světničky |
SKALNÍ HRAD PAŘEZ
Další ze sekce nenáročné...a v nedalekém lese zábavné! Jen ty skaliska za mého mládí byly taky nějaký větší... asi holt eroze, nebo nevím... ;)
NEBÁKOV, PODSEMÍN
Nejlepší je si něco naplánovat, jak to bude paráda výlet a pak čekat, jak to všechno neklapne. Tentokrát to nebyla louže ani mráz, ale polom! Cesta lesem neprostupná, tak jsme se s Matějem šplhali prudkým srázem na vršek údolí, abychom pak po lesních pěšinkách doťapali nad Nebákov a skrz chatičkovou osadu zase konečně došli na původní trasu - podél vody až k Podsemínskému rybníku. Odtud k replice hradiště Podsemín (stále asi zavřené) a na parkoviště k autu. Sice jsem Matěje lákala na dobrodružné hledání pokladů (kešek), které se kvůli polomu nekonalo, ale snad na něj aspoň kapka toho mýho adrenalínu, když jsem ho vláčela srázem prudce vzhůru, taky kápla!
Zase díky polomu jsem při další návštěvě oblasti byla znalcem skoro domorodým a rafinovanou zkratkou přes pole k chatičkové oblasti dovedla skupinku výletníků pěkně zpátky na Nebákov.
jeskyně u Nebákova |
HRAD KUMBURK
Výšlap na hrad Kumburk byl jedním z našich skutečně "nejnáročnějších" výšlapů všech dob! Pěkně na mastňáky jsme zaparkovali pod hradem, vyšlápli 400m a byli jsme tam! Po tak náročné turistice bylo třeba posvačit a doplnit síly a zase sestoupit k autu zpět!
SKOKANSKÉ MŮSTKY LOMNICE NAD POPELKOU
Aby toho nebylo v rámci výletu na Kumburk málo, přejeli jsme ještě do Lomnice nad Popelkou a vydali se omrknout areál skokanských můstků. Na všechny se dá vylézt, omrknout, případně se rozhlédnout do kraje. Z toho největšího můstku uvidíte skutečně do daleka. Pokud se teda nahoře nebudete moc bát. Ono tam za prvé dost fučí, dost se to kýve,a za druhé dřevěná podlaha plošiny nebudí přílišnou důvěru, je skrz ní vidět pěkně až dolů a celkově je to takové docela strašidelné! Já osobně z výšek strach nemívám, ale tady jsem odvahu na to, abych obešla celý ochoz kolem dokola, skutečně nenašla! S Matějem jsme si výstup nahoru rozmysleli vcelku záhy, když jsme asi po zdolání prvních pěti schodů zjistili, že výška spodního šprušlete zábradlí je výš než naše dítko, že tam nahoru vede těch schodů skutečně hodně a že i dospělý udělá nejlíp, když se bude při výstupu vzdušným schodištěm držet radši oběma rukama. Zážitky z vyhlídky a sestup po schodech dolů nám oběma s Tomem nadělil takový křeče do stehen, jaký jsme už pár let ani z telemarkování neměli!! :) Ale výhledy jsou i z louky nad můstkem, tam je to dokonce takové idylické!!
MOTOMUZEUM BOREK POD TROSKAMI
Sbírka motorek, kol (měli tam i to moje první dětské!!), koloběžek, tříkolek, venku dětské hřiště s hromadou odrážecích motorek a hlavně houpací "sajtkárou"!!
Kdo by rád početl odborněji, tady jsem plodila literární dílo pro web Ověřeno rodiči.
DŮM PŘÍRODY ČESKÉHO RÁJE A ZRCADLOVÁ KOZA
Sedli jsme s Matějem jednoho rána na vlak a vyrazili do Dolánek u Turnova. Dům přírody Českého ráje nabízí hezkou expozici, nicméně Matěj jí proletěl jak střela bez nějakého významnějšího zájmu. Herní koutek v suterénu byl mnohem zajímavější.
Když se mi ho podařilo vypakovat z dětského koutku, nasedl na odrážedlo a vyrazili jsme na druhou stranu Jizery a zamířili směrem k Malé skále k Zrcadlové koze. Prázdné hřiště, obrovská trampolína, mlsné kozy a parádivý páv v minizoo, pak zas cesta zpět, jízda vlakem a pumptrack v Bakově nad Jizerou na koupališti. Myslím, že nakonec dobrý! Hlavně mě na tom koupáku nechal sedět na lavičce asi hodinu v klidu.... ;)
O Zrcadlové koze jsem taky sepsala něco pro Ověřeno rodiči...
takhle vznikly Trosky... |
SUHROVICKÉ RYBNÍKY
Hnedle vedle Drhlen je v Suhrovicích soustava rybníků a rybníčků, k tomu lávky, odpočinková mola, vodník, zásobovací lanovka pro zvířátka na ostrůvku a jednou ročně i akce plná lázeňských štramáků, lázeňských procedůr, autoveteránů a dobového tančení.
STARÉ HRADY
Pokud bude hnusně a vy si řeknete, vždyť jedu na zámek, tak se nemusím oblékat moc teple, tak se oblečte!! Ve sklepení je docela kosa, na prohlídkách je docela kosa, na nádvoří je docela kosa. Ale jinak je zámek plný loutek a prohlídkových okruhů pro dětičky, takže dobrý!
PLAKÁNEK A KOST
Pohodová prochajda od Kosti k chaloupce pana Dvořáka a dál třeba až do Střehomi...
ZVÍŘETICE
Že je to zřícenina asi každý pozná, ale že to není zřícenina hradu, to jste věděli?
ZEBÍN - KDE ŠEVCI ZVEDLI VOJNU PRO ČERVENOU SUKNI
... a já tam vyvezla městského psa v roláku...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za komentář moc díky!!