20.10.2010
Ač nepracující a stále se jen kochající a peníze akorát rozhazující, rozhodli jsme se navštívit jeden z místních mnoha geotermálních parků. Když už jsme tady, tak se aspoň do toho jednoho (nejhezčího) přece musíme juknout!!! Park Wai-o-tapu leží asi 20 minut od Rotoru, takže jen co ráno začali jezdit nákupuchtiví domorodci pro potravu do supermarketu, vyhrabali jsme se ze spacošů a vyrazili za přírodou divokou.
Aby náš zážitek byl co největší, museli jsme přijet tak, abychom neprošvihli chrlení gehzíru Lady Knox, který chrlí vodu jen jednou denně v 10:15 dopo poté, co do něj pan strážce parku po krátké historce nasype mýdlové hobliny. Z kráteru to nejdřív chvíli bublá a pak najednou i voda začne tryskat. Po tomto divu přírody, který odhalili kdysi dávno v těch místech pracující trestanci, co si chodili k horkým pramenů prát kaťata a najednou jim kaťata lítala ve vzduchu, neb mydlinky odstartovaly živel (to byla ta historka), jsme se odebraly na procházku parkem. Psali, že kombinace všech tří tras zabere 75min. My jsme se tam trajdali asi 3 hodiny!! A že bylo na co koukat. Z počátku jsme uchváceně obdivovali každý sirný čmoudek, co kde doutnal, později přišla očekávaná perla Champagne Pool, jezírko s milionem bublinek jako v šáňu, s oranžovým jakoby houbovitým okrajem, co přecházelo do jezírka barvy žluté. Avšak zachytit to foťákem, nebo dokonce pouhým okem, bylo přes příval sirné páry docela nemožné. A když už pára na chvíli byla fuč, my zjistili, že máme čočky foťáků zapařený až hamba a že foto taky nebude!! Následovaly všemožný jezírka, tůňky, jezera, potůčky, bublající bahýnka a loužičky, kaskády, krátery a kráterky a jeskyně, všude to dýmilo a čmoudilo a smrdělo!!! V jednom místě i trošku jinak… prý jako hovno, do kterého Tom jednou šlápnul!!
Aby náš zážitek byl co největší, museli jsme přijet tak, abychom neprošvihli chrlení gehzíru Lady Knox, který chrlí vodu jen jednou denně v 10:15 dopo poté, co do něj pan strážce parku po krátké historce nasype mýdlové hobliny. Z kráteru to nejdřív chvíli bublá a pak najednou i voda začne tryskat. Po tomto divu přírody, který odhalili kdysi dávno v těch místech pracující trestanci, co si chodili k horkým pramenů prát kaťata a najednou jim kaťata lítala ve vzduchu, neb mydlinky odstartovaly živel (to byla ta historka), jsme se odebraly na procházku parkem. Psali, že kombinace všech tří tras zabere 75min. My jsme se tam trajdali asi 3 hodiny!! A že bylo na co koukat. Z počátku jsme uchváceně obdivovali každý sirný čmoudek, co kde doutnal, později přišla očekávaná perla Champagne Pool, jezírko s milionem bublinek jako v šáňu, s oranžovým jakoby houbovitým okrajem, co přecházelo do jezírka barvy žluté. Avšak zachytit to foťákem, nebo dokonce pouhým okem, bylo přes příval sirné páry docela nemožné. A když už pára na chvíli byla fuč, my zjistili, že máme čočky foťáků zapařený až hamba a že foto taky nebude!! Následovaly všemožný jezírka, tůňky, jezera, potůčky, bublající bahýnka a loužičky, kaskády, krátery a kráterky a jeskyně, všude to dýmilo a čmoudilo a smrdělo!!! V jednom místě i trošku jinak… prý jako hovno, do kterého Tom jednou šlápnul!!
Když už jsme si mysleli, že jsme to všechno viděli, přišel zlatý hřebík!! Jezírko barvy nepopsatelně zelené, zcela nepřirozeně křiklavě hustě skorofosforeskujícně brčálově jarové!! (doufám, že tušíte, co mám na mysli??)
Byli jsme z toho celí uchvácení!!
Byli jsme z toho celí uchvácení!!
K parku ještě patří největší bublající bahenní jezero na Zélandu, tak jsme tam ofotili pufající bahenní bubliny a frčely někam na dlabenec.
Abychom náš hýřivý den nezakončili jen tak, rozhodli jsme se složit tentokráte hlavu (už značně mastnou) v kempu a po týdnu se okoupat. Náhoda tomu chtěla, že tam prostě jiný kemp než s termálními bazény nebyl. Takže jsme zaparkovali Egonka na jemu vyhrazené místo 6, vyštrachali plavky a zanořili se do vyhřívaných bazénků!! (měli jich tam celkem 6 a ve všech byla teplá!!!! voda). Odmočili jsme naše vrstvy špíny a mohli jít do hajan!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za komentář moc díky!!