16.10.2010
Egonek, naše parádní kára sice má postel i s peřinou a polštáři od doby, co jsme ho zakoupili, ale to je asi tak všechno. Aby se nám v něm ještě trochu líp bydlelo, bylo potřeba se ještě krapet rozšoupnut a vylepšit ho.
Na netu jsme na Trade me (něco jako naše aukro) zakoupili přeměňovač napětí, abychom mohli dobíjet telefony, baterky, nebo taky trochu zhýčkaně notebook během jízdy. Po troše bloudění ulicemi Aucklandu jsme místo převzetí našli a vyrazili s printscreenem Google mapy v notebooku hledat obchodní dům The Warehouse. Když jsme asi tak po šesté konečně správně odbočili, obchodní dům jsme našli. Škoda, že jsme nenašli jinačí, možná bychom si ušetřili nervy, tak 2hodiny času a nezkazili bychom si mínění o domorodcích!! Obří obchoďák, kde se dá sehnat od oblečení, přes elektroniku, kempové prostředky, rýče, věci k autu, nádobí, neopreny a surfy asi všechno za na místní poměry levno, to je The Warehouse. Ovšem náš Warehouse byl obchoďák, kde sice měli spoustu věcí, ale měli je přeházený, poházený, BEZ CENOVEK!!!!! A nakupujte pak spořivě, když nemáte nejmenšího tucha, co kolik stojí, že?? My jsme potřebovali úložné plastové boxy, abychom do nich v autě uskladnili náš majetek, nějaké to nádobí, plynový vařič… Abych to zkrátila, v naprosté bezradnosti a téměř beznaději jsme se pohybovali obchodem a pátrali a bádali nad tím, co kde hledat a jak zjistit, kolik to teda stojí!! Když jsme konečně odjeli od kasy s nákupem, zjistili jsme, že jsme nakonec zapomněli na židličky a hlavně, že jsme zakoupili jednu úložnou pixlu větší, takže se nám do auta nevejde!! Kromě dvojího nekonečného čekání ve frontě na reklamacích ale výměna proběhla v pohodě a ještě jsme dostali celý jeden dolar zpět!!!
Na netu jsme na Trade me (něco jako naše aukro) zakoupili přeměňovač napětí, abychom mohli dobíjet telefony, baterky, nebo taky trochu zhýčkaně notebook během jízdy. Po troše bloudění ulicemi Aucklandu jsme místo převzetí našli a vyrazili s printscreenem Google mapy v notebooku hledat obchodní dům The Warehouse. Když jsme asi tak po šesté konečně správně odbočili, obchodní dům jsme našli. Škoda, že jsme nenašli jinačí, možná bychom si ušetřili nervy, tak 2hodiny času a nezkazili bychom si mínění o domorodcích!! Obří obchoďák, kde se dá sehnat od oblečení, přes elektroniku, kempové prostředky, rýče, věci k autu, nádobí, neopreny a surfy asi všechno za na místní poměry levno, to je The Warehouse. Ovšem náš Warehouse byl obchoďák, kde sice měli spoustu věcí, ale měli je přeházený, poházený, BEZ CENOVEK!!!!! A nakupujte pak spořivě, když nemáte nejmenšího tucha, co kolik stojí, že?? My jsme potřebovali úložné plastové boxy, abychom do nich v autě uskladnili náš majetek, nějaké to nádobí, plynový vařič… Abych to zkrátila, v naprosté bezradnosti a téměř beznaději jsme se pohybovali obchodem a pátrali a bádali nad tím, co kde hledat a jak zjistit, kolik to teda stojí!! Když jsme konečně odjeli od kasy s nákupem, zjistili jsme, že jsme nakonec zapomněli na židličky a hlavně, že jsme zakoupili jednu úložnou pixlu větší, takže se nám do auta nevejde!! Kromě dvojího nekonečného čekání ve frontě na reklamacích ale výměna proběhla v pohodě a ještě jsme dostali celý jeden dolar zpět!!!
Potraviny jsme se rozhodli nakoupit v diskontu Pack & Save. Když jsme tam vlezli, vypadalo to tam značně obdobně jako v The Warehouse, ale ceny tam měli, takže dobrý!!
Výlet za kochandou a pomalu taky za prací
Víkend před námi, žádost o daňové číslo podaná teprve ve středu, takže ještě spousta času bez čísla a tudíž i práce před námi. Nastartovali jsme tak Egonka a vyrazili směr poloostrov Coromandel na naši první velkou jízdu!!! Než jsme se ovšem vykopali z Aucklandu a nakoupili vše potřebné (viz článek o nákupech), bylo již značně pozdní odpoledne. Daleko jsme tak první den moc nedojeli. Náhoda nás přivedla na konec silničky, kde u pláže už stálo asi 6 dodávek našeho obytného typu, tak jsme se zařadili vedle nich a nocovali tam. Krom nějakého chuligána, co tam o půl 6 ráno projel kolem všech stojících dodávek, zběsile troubil a zase ujel pryč, byl nocleh čupr. Ráno jsem se vrhla do přeorganizování našeho bydla a přeskládala nám majetek do těch našich plastových pixel. Tom mezitím zjistil, že nám pravé zadní kolo značně ušlo a že v autě nevlastníme klíč na kola. S výmluvou, že holka přece nebude řešit chlapský věci, jako je oprava auta, jsem ho vyhnala, ať se jde na klíč optat sám!! Vyrazil, zašprechtil statečně a klíče se mu skutečně dostalo!!
Dál jsme vyrazili s kinderkolem tedy maličkou rezervou. Podle rezu zřejmě ještě původní. I když byla sobota, v městečku Thames měli pneuservisy otevřeno (a bylo jich tam asi 6 … zřejmě pneu město). Chlapík se nám na kolo vrhnul a za chvíli nám přikoulel gumu zpět, aby nám předvedl ten 10cm hřebík, co byl skrz naskrz!! Nasazení kola místo rezervy jsme v očekávání vysoké ceny za chlapíkovu práci zuřivě odmítli a spokojili se s cenou 24$.Měla jsem jen dvacky, takže než aby pan pneumechanik musel do kanclu štrachat drobný a přiznat naše kolo, mávnul rukou a bylo to jen za 20!! Rezervu pak sundával Tom sám, zatímco já jsem u móře kuchtila oběd. A rezerva držela jak zaseklá. A ne a ne dolů!! Už to vypadalo, že budem dál cestovat jen s ní, ale hrubá síla zvítězila a už zas můžeme frčet i 100kou a ne jen 80km/h!!
Krom toho všeho je to tady děsně krásný!!!!! Všude samá zelená kopec, ten se mění v kopec, navazuje kopec, údolí, kopec, prales, džungle, moře, kopec, džungle…. Všechno je zelený a všude se pasou ovce nebo terénní krávy!!!!! Asi proto je tady to mlíko tak dobrý, když se s ním ty krávy proháněj takovýma krpálama!!
Dneska nocujeme někde na konci poloostrova, kam už vede jen cesta šotolinová, z kopce do kopce, zákruta vlevo, zákruta vpravo, Egon je jak prase. Ale je to tu krááááásný!!!
Ahojte, i my jsme nedávno tu naši káru, bohužel, museli poslat do křemíkového nebe a prodali jsme ho víceméně na ND, protože už to prostě nešlo a já kvůli tomu, že chci ušetřit, přeci jen, nepřijdu o život, žeano :) No, nové auto jsme si pořídili hned, jak to šlo a to dokonce i s novými pneu :)
OdpovědětVymazat